Editorial: Co o nás vědí

Jsou stále větší, mocnější, schopnější a vědí toho o nás víc, než si chceme přiznat. Ať už jde o webové prohlížeče či jiné firmy, které pracují s daty, jež jim sami poskytneme. Banky, dopravní společnosti, obchody… Pokračovat by se dalo dlouze.

„Víme, kde právě jste. Víme, kde jste byli předtím. Více či méně tušíme, o čem přemýšlíte,“ řekl například ředitel Googlu Eric Schmidt. To ještě nemusí být tak špatné, ale poté co jeden z šéfů taxislužby Uber plánoval diskreditaci kritické novinářky, a to prostřednictvím informací, které o ní jeho firma sesbírala, vrátily se na stůl opět otázky: Co všechno se dá proti nám použít? A dá se tomu nějak čelit? Více si přečtete v článku Silvie Lauder na str. 19–22.

Málokterý televizní pořad vyvolal takové reakce jako seriál České století, který právě vysílá veřejnoprávní televize. Už se příliš neřeší herecké výkony, dobové reálie či režie. Mnohem více se debatuje o tom, jestli to tak opravdu bylo.

Rozruch se dal očekávat. Po prvních dílech věnovaných „bezpečné“ první polovině 20. století pojednává nová série o letech 1968, 1977, 1989 a 1992. Tedy o čase, který většina z nás zažila, pamatuje si ho a nějak se k událostem z těchto let vztahuje.

České dějiny na obrazovce „vypráví“ historik Pavel Kosatík a vzhledem k síle televize se dá očekávat, že jeho obraz do značné míry určí, jak část společnosti bude posledních čtyřicet let vnímat. Rozhodli jsme se proto připravit profil Pavla Kosatíka, v němž se věnujeme přípravě tohoto seriálu a také reakcím, jež vyvolal. Více si přečtete na str. 32–34 v textu od Jaroslava Spurného.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor