Lidské stáří přináší kromě jiných nemilých rysů i ztrátu schopnosti vidět hranici mezi tím, jak se věci opravdu mají, a tím, jak si myslíme, že se mají, byť je to jen náš pocit či klam, který jsme si osvojili jakožto faktum. V pokročilém věku – cítím to na sobě víc a víc – je třeba neustále se ujišťovat, zda to, co si myslím, vskutku platí. Stáří ovšem vytváří také zbytnělé přebujelé ego, které právě této činnosti brání a našeptává: Jsi úžasný, zralý, všechno víš nejlíp. Důsledkem kontaminace sfér pravdy a bludu se pak stává duševní inkontinence.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc