Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku

Po úspěšné novele a románu s vesnickou tematikou (Selský baroko,Rybí krev) dovršuje Jiří Hájíček jihočeskou trilogii souborem povídek, který zahrnuje knižně i časopisecky publikovanou tvorbu z let 1995 až 2014. Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku ovšem nemají pouze velký rozptyl časový, ale i kvalitativní. Jakkoli je korpus dvaceti povídek rozdělen do pěti tematických bloků, připomíná spíše výchozí stav před tím, než se začne kritickým okem třídit zrno od plev.

Hájíček zůstává věrný své prověřené poetice, v níž se kříží realistické zachycení venkovské všednosti a narušených vztahů s ozvuky vesnické idyly. Na jednu stranu tu jihočeská ves funguje jako prosluněné a harmonické zákoutí, na straně druhé jako plátno, na které dějiny vepsaly řadu osobních tragédií a traumat. Nepřekvapí, že zdaleka nejsilnější jsou Hájíčkovy povídky tam, kde volí pohled první osoby a intimní proud vědomí. Ve vrcholných momentech (povídka Baywatch) má jeho jazyk neokázalou civilní sílu, schopnost přistihnout „čas při činu“ v průměrném a bezvýchodném životě zdánlivě zbytečných postav. I ve světlých momentech ale občas probleskne posedlost traktovat věcné vyprávění okázale velkými slovy, které zbytečně vyslovují to, co je cítit – řečeno po židovsku – „kolem písmen“ (Pinky a já).

Problematické jsou povídky využívající vypravěče ve třetí osobě, jež zpovzdálí sledují vesnický svéráz a výrazné typy, jejich podivné zvyky a rituály. Ve skutečně slabých momentech se dostáváme až na hranu průměrných příspěvků do regionálních sborníků. V úhrnu tyto slabší texty připomínají provizorní črty k rozsáhlejšímu dílu a místo zázračné všednosti pojmenovávají spíše její nejméně zázračnou povrchnost.

Kronikář historie i současnosti jihočeského venkova potvrzuje pověst autora, jenž dovede být v jediné knize strhující i iritující. Jeho psaní je zkrátka nejpůsobivější tam, kde se poddává individuálnímu hlasu outsidera; lyrické evokaci ospalé atmosféry prostoru, v němž doznívají staré křivdy a touhy zůstávají (těsně) nenaplněny.

Autor je literární vědec.

Jiří Hájíček: Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
Host, 364 stran