Na kometě, ale v kómatu

Jsme na místě, přistávací modul s námi komunikuje,“ pochvaloval si minulou středu jeden z operátorů, který řídil historicky první přistání na povrchu komety. V letovém středisku v německém Darmstadtu v tu chvíli vypukl jásot. I když z paluby přistávacího modulu nepřicházely jen pozitivní zprávy, všichni předpokládali, že automat jménem Philae je bezpečně u cíle své deset let trvající cesty vesmírem, kterou absolvoval na palubě mateřské sondy Rosetta.

Jenže to nebyla pravda. Modul se vznášel ve volném prostoru kdesi poblíž komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková. Šrou-
by, jimiž se měl k jejímu povrchu přivrtat, totiž selhaly. Speciální kotvy pro uchycení průzkumníka o velikosti automatické pračky se nepodařilo vystřelit a přítlačný reaktivní motor nejspíš rovněž nefungoval. Robot se kvůli tomu od komety dvakrát odrazil, přičemž během prvního, několik hodin trvajícího „skoku“ se dostal až do výšky mnoha set metrů. Jen zázrakem nezmizel kdesi v kosmu.

Události na Zemi se pak rovněž odvíjely jako na houpačce, optimistické chvíle střídalo zoufalství. Začal boj o záchranu unikátního zařízení, jehož doprava na kometu stála Evropskou kosmickou agenturu půldruhé miliardy eur.

Malý ztracený robot

První snímky z povrchu komety ukázaly, kam modul nakonec „doskákal“: skončil kdesi ve tmě, obklopen útesy, patrně na dně nějaké…