Mateřství u ledu

Erika Luzsicza, zakladatelka společnosti Axocom, která zajišťuje v Česku distribuci pro placené televizní kanály, se rozhodla promluvit v Hospodářských novinách o tom,že si ve svých osmatřiceti nechala zmrazit vajíčka. Vadí jí prý, že mnoho žen v Česku vůbec netuší, že tato možnost existuje již v mladém věku. O trendu, který brzdí biologické hodiny a zároveň vyvolává mnoho otázek, psal Respekt již loni. U příležitosti debaty, která se nyní rozjíždí i u nás, text  výjimečně odemykáme:

Sophia Grace to neví a není to na ní ani nijak poznat. Přesto je trochu jiná než ostatní děti. Jako všichni lidé na této planetě vznikla splynutím matčina vajíčka a otcovy spermie, jenže v jejím příběhu vajíčko předtím odpočívalo šest let v tekutém dusíku při teplotě minus 196 stupňů Celsia. Uložila si je tam, s osmi dalšími exempláři, Sophiina matka ve svých šestatřiceti letech, ve snaze ošálit biologické hodiny a vlastní oslabující plodnost.

Dnes pětiletá Sophia se tohle všechno už brzy dozví. Usmívá se totiž z obálky knihy, kterou její matka, americká novinářka na volné noze Sarah Elizabeth Richardsová, napsala o zkušenosti své i dalších žen, jež proceduru zmrazení vajíček podstoupily. Její dcera se tak možná jednou stane tváří nového společenského fenoménu, podobně jako se kdysi proslavily první děti ze zkumavky. Na cestu, jakou se vydala paní Richardsová, totiž v posledních letech nastupuje stále více žen, a to jak za oceánem, tak v Evropě, včetně Česka.

Úplně novou kapitolu probouzejícího se trendu začaly psát dvě velké americké firmy, jež zaplacení této nové a také značně nákladné procedury zařadily jako první na světě mezi benefity pro zaměstnance. Facebook začal letos v lednu, Apple program spustí za dva měsíce a přidalo se pár dalších institucí (NASA) či firem v jiných zemích. A rozpoutaly tím vcelku bouřlivou debatu.

Mateřská, adopce, zmrazení

O detailech toho vlastně moc nevíme. Technologičtí giganti bývají opatrní v poskytování informací o své činnosti a v tomto případě je opatrnost znásobena legitimním argumentem, že jde o citlivé informace. Mluvčí Facebooku píše v e-mailu, že firma nezveřejňuje, kolik zaměstnankyň zatím možnosti využilo ani jak velkou částku na tento benefit společnost vynaložila. Podobně postupuje Apple, který k chystanému programu, jejž spustí počátkem příštího roku, vydal pouze krátké oficiální prohlášení a věc už dále nekomentuje.

Víme nicméně, že nejde o izolovaný výstřel do tmy. Obě firmy novinku zařadily mezi stále se zvětšující balík benefitů pro zaměstnance, kteří si děti buď už pořídili, nebo se na to chystají. Facebook novým rodičům obojího pohlaví dá na ruku čtyři tisíce dolarů a už se neptá, jak peníze využijí.

Apple nabízí službu atraktivní ve Spojených státech, kde prakticky neexistuje státem placená rodičovská dovolená: poskytuje matkám placenou „dovolenou“ až čtyři týdny před porodem a až čtrnáct týdnů po porodu, přičemž noví otcové mají nárok na týdnů šest. Facebook jde ještě dál a nabízí „asistenci“ zaměstnancům, kteří mají s početím dítěte potíž. A hradí jim náklady nutné k vyřízení adopce, hledání náhradních matek či dárců spermatu a vajíček nebo umělému oplodnění. „Balíček“, tedy pokud z něj budou zaměstnanci vybírat, se může pěkně prodražit. Konkrétně odběr vajíček (proceduru si ještě podrobně vysvětlíme) stojí až deset tisíc dolarů, přičemž jsou doporučovány alespoň dva, a roční poplatek za jejich „uskladnění“ se pohybuje kolem pětistovky.

Co na první pohled vypadá jako poměrně divoký nápad firemních stratégů, ve skutečnosti odráží poptávku zaměstnanců, což potvrzují obě společnosti, znalci z branže i specialisté reprodukční medicíny. V bitvě o mozky, která zuří v epicentru technologického průmyslu – americkém Silicon Valley –, se podniky snaží vítězit co nejatraktivnějšími podmínkami. Pečlivě si tedy zjišťují, o co mají jejich zaměstnanci zájem. A jak z průzkumů firem, tak podle zpráv z reprodukčních klinik se ze zmrazování vajíček stává trend. „Jsme svědky úplné exploze,“ říká v britském deníku The Guardian Alan Copperman, reprodukční specialista z kalifornské nemocnice Mount Sinai. Za poslední čtyři roky se počet klientek nemocnice zvýšil čtyřikrát. Vzedmutou vlnu zájmu hlásí i ostatní kliniky, zejména ve větších městech, byť přesné a souhrnné statistiky v USA nemají. (Stejně jako je nemáme v Česku, ačkoli i tady problesknou zprávy o zvyšující se poptávce. „Pro zmrazení vajíček se rozhoduje stále více žen i v tuzemsku,“ říká David Rumpík, ředitel zlínské Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie. Zájem nicméně stále není nijak masivní – ve Zlíně zaznamenali loni pět zájemkyň, ve Fakultní nemocnici Brno dvě.)

Jak ošálit přírodu

Americký boom propuká právě nyní díky souběhu několika faktorů. Technologický pokrok posledních let se protnul se společenskými změnami, při nichž čím dál více žen odkládá mateřství kvůli kariéře – či přesněji kvůli tomu, že je stále velmi obtížné zkombinovat péči o děti a náročnou práci. Protože ale děti mít chtějí, zmrazování vajíček „na později“ pro ně znamená cestu, jak toto dilema vyřešit. A konečně k tomu mají i podmínky. První dítě se sice ze zmrazeného vajíčka narodilo už v roce 1986, rozšíření a zpřístupnění procedury však roky vázlo. Na oocytech, jak zní přesný název ženské pohlavní buňky, se totiž za použití původních metod, tzv. pomalého zmrazování, vytvářely ledové krystalky, což výrazně snižovalo kvalitu vajíček při „rozmrazení“, a navíc celý proces dlouho trval a hodně stál.

Zlom přinesla až tzv. vitrifikace, bleskově rychlé zmrazení, které jednak odstranilo problém s krystalky, ale také nevyžaduje drahá zařízení a trvá zlomek doby nutné pro starší metody. Ve Spojených státech další stavidla uvolnila tamní Americká společnost pro reprodukční medicínu (ASRM), když předloni na podzim proceduru přesunula z kategorie experimentálních do kategorie oficiálně uznávaných.

Prakticky proces probíhá tak, že lékaři nejprve ženské tělo „ošálí“ hormony, aby uvolnilo ze zásob více vajíček než jen jedno, které se připravuje na případné oplodnění během menstruačního cyklu. Nashromážděná vajíčka se odsají z vaječníku, zmrazí a uloží do tekutého dusíku, kde mohou vydržet – při současném stavu technologie – až deset let. V případě potřeby se oocyt rozmrazí, oplodní spermiemi a podobně jako při umělém oplodnění vloží do dělohy ženy.

Procedura původně vznikla a zpočátku mířila především na pacientky s rakovinou, jimž nabízela jakousi pojistku pro případ, že z agresivní léčby, zejména chemoterapie, vyjdou neplodné. Postupně ale přilákala i zdravé ženy, pro něž to je svého druhu pojistka: kvalita vajíček s přibývajícím věkem klesá a tím se snižují šance na otěhotnění. Se zmrazením oocytů mohou přírodní zákon konečně samy ovlivnit. „Nesmírně se mi ulevilo,“ popisuje svoje pocity po zákroku v úvodu zmiňovaná Sarah Elizabeth Richardsová v knize Motherhood, Rescheduled (Mateřství odloženo). „Věděla jsem, že ať už se stane cokoli – neplodnost či zklamání v lásce –, mám v zásobě svoje vlastní, mladá a odolná vajíčka. A že díky nim můžu jednoho dne mít vlastní děti.“ Také z výzkumu zveřejněného loni v americkém časopise Fertility and Sterility mezi pěti stovkami žen vyplynulo, že se po podstoupení zákroku cítily „osvobozeny“ od tlaku biologických hodin. Podle zastánců zmrazování vajíček z jiných než medicínských důvodů se s „mladými“ vajíčky šance otěhotnět i kolem čtyřicítky významně zvyšuje a z takovýchto vajíček se rodí zdravé děti.

Jenže vedle zastánců má procedura také hlasité odpůrce. Na vůbec první konferenci o „social freezing“, tedy o zmrazování vajíček z nemedicínských důvodů, loni ve španělské Barceloně vystoupila celá řada kritiků. Ti upozorňují na to, že u nové metody jednoduše nemáme po ruce dostatek dat, abychom mohli případná rizika zmrazení (ve hře jsou především genetické komplikace), jak pro matky, tak pro děti, vyloučit. V tuto chvíli nevíme ani to, kolik dětí se zatím ze zmrazených vajíček narodilo. I bez podrobných výzkumů lékaři upozorňují, že i s „mladým“ vajíčkem má těhotenství ve vyšším věku matky značná rizika (tělo matky nemusí rozmrazené embryo přijmout). Výše zmiňovaná Americká společnost pro reprodukční medicínu sice metodu oficiálně schválila, ale zároveň varuje před jejími dalšími dopady. „Ženy mohou získat falešný pocit naděje,“ píše se v analýze ASRM. „Klienti, kteří projeví o tuto proceduru zájem, by měli být o všech rizicích pečlivě informováni.“

Smysl tohoto doporučení nejlépe ukazují příběhy žen, které si vajíčka sice zmrazit nenechaly, ale mají zkušenost s umělým oplodněním. Ještě ve třiceti budovala právnička Andrea Vaníčková (37) především svoji kariéru a biologické hodiny ji neznepokojovaly. „Říkala jsem si, že buď se to povede přirozeně, nebo mi to dítě prostě někde udělají. Tehdy bych o takovém benefitu možná uvažovala,“ vzpomíná maminka čtyřleté dcery, která je v současnosti podruhé těhotná. „Ale pak jsem ve svých čtyřiatřiceti letech zjistila, že to není tak jednoduché, mé představy o umělém oplodnění byly velmi zkreslené.“

Ačkoli některé její přítelkyně slavily s umělým oplodněním úspěch, jí celý náročný proces přinesl stres, ale miminko nikoli. Paní Vaníčková nakonec otěhotněla přirozeně a dnes už si rozhodně nemyslí to co ve třiceti. „Pokud se zmrazení vajíček bude prezentovat jako zaručená cesta k těhotenství, tak to může být i nebezpečné,“ říká. „Ženy kvůli kariéře mohou děti odložit ve víře, že si je budou moci pořídit později. A až pozdě zjistí, že se tento předpoklad nemusí naplnit.“

A s touto obavou není sama. Kritici Facebooku a Applu upozorňují na to, že kromě posouvání hranic pracovního práva či mantinelů firemní kultury touto politikou de facto vytvářejí na svoje zaměstnankyně tlak, aby před dětmi daly přednost kariéře. A to místo toho, aby jim vyšly vstříc v tom, aby mohly mít děti a zároveň pracovat. Kritické komentáře znějí z širokého spektra zdrojů: od lékařů přes církev až po odbory. A to jak v Americe, tak v Evropě, hlasitě se kupříkladu ozvaly německé odbory. „Zaměstnavatelé by měli naopak svoje zaměstnance podporovat v tom, aby rodiny zakládali, ne aby jejich založení odkládali,“ sdělila německému deníku Süddeutsche Zeitung viceprezidentka tamní odborové konfederace Elke Hannacková. A tento pohled na věc zatím převládá i v české debatě.

Jako z jiné planety

Na valné hromadě Svazu průmyslu a dopravy ČR se minulý čtvrtek objevil neplánovaný bod k debatě. A debata to byla vcelku krátká – žádný z členů největšího zaměstnavatelského svazu v Česku podobný benefit jako Facebook a Apple svým lidem nenabízí. A nejspíše v dohledné době ani nabízet nebude. „Dospěli jsme k závěru, že v českých poměrech je něco podobného těžko představitelné,“ říká Radek Špicar, viceprezident svazu. „Pro nás je důležitější, aby firmy pomáhaly svým zaměstnancům pracovní a rodinný život kombinovat.“ A také rychlý průzkum mezi velkými firmami ukazuje, že o tom neuvažují ani ty společnosti, které jinak vycházejí rodičům vstříc. „O zavedení takového opatření jsme doposud nepřemýšleli,“ informuje Petra Jeřábková, personální ředitelka společnosti Siemens, která jako jedna z prvních v Česku třeba zřídila pro svoje pracovníky vlastní školku. „Mateřství považujeme za přirozenou součást života a nevidíme ji jako překážku v kariéře zaměstnance.“

A nejde jen o pohled firem, podobně kriticky se k americké novince stavějí také nejrůznější organizace, které jinak po vstřícnosti zaměstnavatelů vůči rodičům volají. „Měli bychom spíše řešit slučitelnost práce a rodiny, a ne eticky i jinak problematické zmrazování vajíček,“ říká šéfka neziskové organizace Gender Studies Helena Skálová. A naráží na známá témata z posledních let: zejména nedostatek míst v jeslích a školkách a pak na otázku, nakolik jsou zaměstnavatelé ochotni se s rodiči domluvit na alternativních formách práce, jako je plovoucí pracovní doba, práce z domova či zkrácené úvazky. „Situace se sice postupně zlepšuje, ale stále to jde hodně pomalu,“ komentuje Skálová. Otázka nicméně zní, jestli budou domácí firmy – a to i ty se zahraničními matkami – vůbec kdy stát před rozhodnutím, zda podobný benefit zavést. Facebook a Apple zatím s touto strategií zůstávají osamoceny dokonce i ve Spojených státech.