Dopisy

ORANŽOVÁ VLNKA

RESPEKT 42/2014

Těší mě článek Oranžová vlnka Silvie Lauder shrnující stručnou analýzu výsledku prvního kola senátních voleb, ve které autoři zmiňují také kandidáty Strany zelených Václava Lásku, Jitku Seitlovou a Václava Hampla. Zelení jsou v současnosti historicky nejblíže tomu, aby ustavili zelený senátorský klub: ke stávajícím třem senátorům – Elišce Wagnerové, Ivaně Cabrnochové a Liboru Michálkovi – se ve druhém kole mohou připojit tři zmínění kandidáti a opět posílit zapojení zelených v celostátní politice. Ač je v článku u dvou z nich uvedeno, že se jedná pouze o kandidáty KDU, jde ve skutečnosti o koaliční kandidáty SZ a KDU, kteří hrají významnou roli při sestavování zeleného senátorského klubu.

Jenda Žáček,
mluvčí Strany zelených

VOLALA JSEM DO ÚSTŘEDÍ, ŽE CHCI PRYČ

RESPEKT 42/2014

Rozhovor s Janou Hybáškovou o Islámském státu a její práci v Iráku mě dostal „do kolen“. Tak ryzí a syrové shrnutí irácké problematiky, respektive kořenů Islámského státu, s obrovským vhledem a znalostí historických souvislostí jsem dodnes nečetla. Před paní Hybáškovou hluboce smekám a patří jí můj obdiv.

Blanka Šímová 

Jak vyvolat revoluci

RESPEKT 41/2014

Naomi Kleinová ohromuje své čtenáře množstvím dat, a přesto je její dílo pomýlené. Chybí jí hlubší vhled do světové historie. Brojí proti globálnímu oteplování, ale ignoruje fakt, že ke globálnímu oteplování v Evropě docházelo již před tisíci lety a před čtyřmi sty lety jsme nepochopitelně prožili malou dobu ledovou. A to tenkrát žádné emisní plyny neznali! Největším omylem je démonizace kapitalistického systému. Kapitalismus se svojí demokracií jí umožňuje hlásat světovou revoluci, aniž by pochopila, že zničením tohoto společenského systému přivolává duchy totality, dehumanizace a úpadku – nejen hospodářského. Pro omluvu autorky může sloužit snad jen fakt, že se narodila ve svobodné společnosti, kde důsledky podobných revolucí nikdy nemohla poznat ani pochopit.

MUDr. Vít Šlechta

MANUÁLEM K NEVZDĚLANOSTI

RESPEKT 38/2014

Nelze než bohužel souhlasit s uvedenými tezemi. Prvotní neštěstí je samozřejmě skryto již v pojmu „operační program pro podávání projektů ve školství“. Samotný název je otřesný. Pravidla budou pravděpodobně velesložitá. Pokud někdo po někom něco chce, měl by své požadavky zformulovat jasně a srozumitelně. Pokud toho není schopen, neměl by operační programy vytvářet. A jestliže následně vydá návod o 285 stranách, je patrné, že operační program je mizerný a navíc působí problémy nejen ostatním, ale i sobě. Měl by se tedy věnovat jednodušším a užitečnějším činnostem – vaření nebo kopání kanálů. A samozřejmě neříkat, že za to může Brusel.

Ing. Břetislav Kovář

OPRAVA RESPEKT 42/2014 

V komentáři s titulkem Kvóta Evy Jourové jsme, jak je vidět, přejmenovali budoucí eurokomisařku Věru Jourovou. Jí i čtenářům se za záměnu omlouváme.