Jak Havel opět dobyl Kongres

V americkém Kongresu se o České republice zpravidla moc nemluví. A už vůbec ne za přítomnosti tří bývalých amerických prezidentů. Za měsíc a půl se tady ale přesně tohle stane: šéf Sněmovny reprezentantů John A. Boehner minulý týden poprvé oficiálně potvrdil, že při příležitosti dvacátého pátého výročí pádu komunismu ve střední Evropě bude v Kongresu odhalena busta Václava Havla. Po Winstonu Churchillovi, Raoulu Wallenbergovi a Lajosi Kossuthovi jde teprve o čtvrtého Evropana, jemuž se dostane podobné cti. V Havlově případě přitom sehrála zásadní roli docela obyčejná náhoda.

Volný prostor

Jména Elliot Berke a Milton Cerny v Česku zřejmě nikomu moc neřeknou, v jistých kruzích jsoou ale pojmem. Přátelé a zasloužilí elitní právníci se již léta pohybují v nejvyšších patrech americké politiky a k tomu samozřejmě patří i vzájemné pravidelné setkávání nad šálkem čaje. Někdy ke konci minulého roku padla při jedné ze schůzek řeč i na Václava Havla. Nebýt tohoto rozhovoru, Havlova busta by asi nikdy nespatřila svět.

Elliot Berke se ten zimní den zrovna vracel z jedné ze svých schůzek v Kongresu. Při cestě ven procházel známou místností, v níž Američané vzdávají hold svým hrdinům. Vedle otců Ameriky, jako je Abraham Lincoln, se tu za ta léta objevili jen tři cizinci. Bývalý britský premiér Winston Churchill, který zvrátil válku proti Německu, Raoul Wallenberg, švédský diplomat, jenž zachránil před jistou smrtí z transportů do koncentračních táborů tisíce maďarských Židů. A maďarský politik Lajos Kossuth, uctívaný za boj za svobodu a nezávislost své země.

Jak Berke tyto velikány v chůzi letmo pozoroval, najednou si všiml, co mu do té doby nikdy nepadlo do oka. V sochami a bustami po strop napěchovaném sále zelo ještě jedno prázdné místo. Se svým postřehem se o něco později svěřil Miltonu Cernemu. A právě on přišel s tím, jak by bylo možné volný prostor zaplnit. „Napadlo mě, že by bylo skvělé využít ho pro věnování pocty Václavu Havlovi a jeho odkazu,“ říká do telefonu z Washingtonu Cerny.