Editorial: Kdo pohlídá tajné služby
V Česku se za pětadvacet let nepodařilo zavést účinný dohled, jaký je běžný v jakékoli západní zemi
V Česku nenajdeme mnoho institucí, které by měly takový vliv a přitom bychom o nich věděli tak málo. Bezpečnostní informační služba je královnou mezi těmito tajuplnými institucemi. Proto nás zaujala informace v Hospodářských novinách, že špioni by chtěli mít ještě větší pravomoci než dosud – třeba přístup do bankovních účtů či do databází majitelů mobilních telefonů.
Všichni nepochybně chápou, že tajné služby mají být tajné, protože jinak toho moc nezjistí. Ze zkušeností ale také vyplývá, jak snadno je taková moc zneužitelná. Ostatně pražský městský soud minulý týden v kauze Jany Nagyové nekompromisně konstatoval: „Na základě dosud shromážděných okolností případu je úplně jasné i při úvaze tím nejobyčejnějším rozumem, že obviněná jako nastupující partnerka předsedy vlády zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování ,nenáviděné sokyně v lásce‘ a sledovala jediný zájem bývalou manželku Petra Nečase jakkoli v rámci jejího ochotného sledování poškodit.“
V tomto případě nešlo o BIS, nicméně případ dobře ukázal, jak jsou zdejší zpravodajci ochotní pomáhat mocným. Když tedy BIS žádá o větší pravomoci, které nám všem mohou zasáhnout do soukromí, logická otázka zní – kdo je bude kontrolovat? A jsme u zásadního problému. V Česku se za pětadvacet let nepodařilo zavést účinný dohled, jaký je běžný v jakékoli západní zemi. Přichází čas na změnu? „Po letech, kdy BIS měla téměř pohádkový klid a ani politici (a zároveň jediní tuzemští kontroloři) pověření dohledem nad ní netušili, co mocná organizace s téměř miliardovým rozpočtem dělá, přichází možná velký zlom. BIS bude muset vystoupit z tajemné věže a začít skládat účty,“ píše kolega Jaroslav Spurný na str. 19–21, kde se také dozvíte o problému více.
V tomto čísle bych vás rád mimo jiné upozornil ještě na rozhovor s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem, který vedl Ondřej Kundra. Tento výrazný evropský politik je známý tím, že je velmi skoupý na rozhovory do médií, tím spíše do těch neněmeckých, tak si jej na str. 44–48 nenechte ujít.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].