Dopisy

MOŽNÁ PŘIJDE I FRANKENSTEIN

RESPEKT 37/2014

Ve svém poměrně jednoznačném postoji k GMO projevil autor Jiří Sobota velkou odvahu. Problematice GMO se jako doktorand oboru molekulární a buněčné biologie na Masarykově univerzitě se zaměřením na proteinové inženýrství a metabolické inženýrství bakterií věnuji již osm let. Současné až hysterické antiGMO kampaně mi přijdou hloupé a nebezpečné pro celou společnost, stavějí pouze na strachu z neznámého. 

Stejně jako autor jsem přesvědčen, že otázka podpory GMO je svou závažností srovnatelná s problematikou globálních klimatických změn a v podstatě s ní i úzce souvisí. Uznávám, že momentální stav nízké informovanosti veřejnosti je do značné míry dán i netečností a pasivitou nás vědců.

                Pavel Dvořák

OTEC KONDELÍK

Respekt 39/2014

Když to zjednoduším, paní profesorka Librová označila ve svém článku většinovou společnost za zápecníky a ekologické aktivisty za nepopulární zoufalce. Myslím, že těm i těm křivdí.

V průzkumech veřejného mínění opakovaně vedou starostové a ekologické organizace jako ti, co dělají nejvíc pro životního prostředí. Ekologické organizace mají desítky tisíc podporovatelů a podporovatelek, získaly respekt úřadů i politiků, spolupracují s vědci i médii. Zabývají se nejen vzděláváním dětí či odborným poradenstvím – jakkoli je to velmi důležité. Prosazují změny, které zlepšují život každého z nás.

Ekologické organizace například přesvědčily vládu, aby opravila stavební zákon, který tzv. autorizovaným inspektorům umožňoval ignorovat místní lidi a povolovat stavby v rozporu s předpisy. Ve spolupráci s podnikateli a obcemi zase prosadily, že peníze placené podniky za znečišťování stát investuje do zateplování domů.

Část lidí je opravdu zaměřena výhradně na svou rodinu a blízké okolí. Což zaprvé není nic špatného a zadruhé to neznamená, že je nezajímá životní prostředí. Někdy spíš jen ekologické organizace neumějí mluvit tak, aby jim většina společnosti rozuměla.

Přitom řešení, která prosazují, jsou užitečná pro všechny. Třeba zachování divočiny na Šumavě je důležité nejen pro ty, kdo vidí hodnotu samotné přírody, ale také pro turisty hledající zážitky a obce, jimž národní park přináší nadprůměrnou prosperitu.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA (české ekologické organizace)

PRYČ ODSUD

Respekt 39/2014

Chtěl bych vznést námitku k tvrzení v článku, jež uvádí, že ostravská ulice 28. října je něco jako pražské Příkopy nebo brněnská Česká ulice. To doopravdy není. Ne proto, že by byla horší nebo lepší, ale proto, že je úplně jiná. Zatímco Příkopy i Česká jsou poměrně krátké ulice, tak stovky metrů, v samém centru, s výrazně ohraničeným začátkem a koncem, v pěší zóně bez jakékoli dopravy, ostravská ulice 28. října měří téměř pět kilometrů, začíná v centru, ale postupně se mění její charakter… Domy podél ulice se postupně snižují, kromě historické zástavby se objevují takové výdobytky budování socialismu jako Dům Energetiky, ulice v jednom místě vede i lesem, po celé její délce jezdí auta i tramvaje.

                Jindřich Kysela, Brno-Žebětín