Dnes je sobota, tak mám čas věnovat se svému novému koníčku. Sbírám hroby. Už je to rok, co jsem se zapojil do akce Adopce hrobů, kterou zahájil ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Jsem adopčním nájemcem tří hrobů.
Začal jsem adopcí hrobu Ladislava Stroupežnického, o jehož záchranu neprojevila zájem jeho rodná obec Cerhonice. Jako Jihočech jsem hrob adoptoval sám. Na Olšanských hřbitovech je uloženo kolem 100 umělců z Národního divadla. Mým zájmem jsou členové tzv. staré gardy činohry Národního divadla, 33 umělců, kteří v něm působili v prvních letech.
V rámci pátrání po hrobech jsem s pomocí dobrého anděla celé akce, koordinátorky adopce hrobů Oldřišky Dvořáčkové, našel 17 hrobů, ve kterých je uloženo 19 herců a hereček a první ředitelé ND. Po dalších dvou hrobech, které na Olšanech jsou, ještě pátráme. Jde o hroby herce Puldy a herečky Křepelové-Winterové.
Dnešek věnuji obchůzce po již známých hrobech. Mám trasu, která vede postupně kolem všech už nalezených hrobů a při krátké zastávce u každého z nich trvá celá procházka více než dvě hodiny.
Doma si připravím několik pomůcek (koště, zahradnické kleště) a můžu vyrazit na stanici Želivského, kde začíná moje trasa. Trochu stranou od ostatních je na 1. obecním hřbitově náhrobek Jindřicha Mošny. Ten již byl adoptován sdružením Theatrum Mundi a čeká ho obnova. Na hřbitově VI navštívím tři hroby. Nejprve v oddělení 6b) prohlédnu neoznačený hrob, kde v minulosti byla pohřbena herečka Leopoldina Ortová de Pauli, o které Martina Bittnerová píše v knize Utajené životy slavných Češek. Pokračuji k oddělení 7c), kde je hrob Jindřišky Slavínské, herečky šlechtického původu, která tragicky zahynula pod splašeným koňským spřežením ve Stromovce. Nápis na pomníku je vybledlý, hrob čeká na svého nájemce.
V oddělení 3 u jedné z hlavních cest je hrob herce Karla Šimanovského. Hrob je adoptován městysem Pavlíkov a náhrobek bude jistě renovován. Po stejné cestě se vracím a po levé straně v oddělení 10b) je hrob herce Vojty Slukova. Zatím zachovalý. Na hřbitově IV míjím v oddělení 11 hrob herečky Otilie Sklenářové-Malé. Poté v oddělení 9 prohlédnu hroby Františka Kolára a manželů Bittnerových. Projdu k oddělení 3, kde je hrob manželů Pštrossových, a pak k oddělení 14, okolo zanedbaného hrobu ředitele ND J. N. Maýra přicházím k oddělení 1, kde je mnou adoptovaný druhý hrob, a to hrob Josefa Frankovského. Když byl nalezen, nebyl náhrobek vůbec pod břečťanem vidět. Objednal jsem obnovu náhrobku.
Projdu na hřbitov V, spodní část, kde míjím v oddělení 25 velký náhrobek ředitele F. A. Šuberta, který byl rovněž zařazen do akce adopce. V minulosti jsem ho zbavil břečťanu a dnes jsem odstranil z boku náhrobku asi deset nových šlahounů. Práce na deset minut. O kus dál v oddělení 9 je hrob Františky Bollardové. Není opatřen ani jejím jménem a já uvažuji o jeho adopci.
Procházím na hřbitov III, kde v oddělení 3 je mnou první adoptovaný hrob L. Stroupežnického. Je už restaurován včetně písma. Smetu listí z náhrobku a vzpomenu na to, že s „Láďou“ si dopisoval i Jára Cimrman. Na Dušičky budu mít vyšší výdaje, když rozsvítím na každém z hrobů členů staré gardy jedno světlo.
Ze stanice Olšanské náměstí tramvají č. 5 popojedu ještě k Vinohradským hřbitovům, kde se podívám ke svému třetímu hrobu – manželů Nollových. Nejsou ze staré gardy, ale oba jsou mí oblíbení herci.
Pak se přesouvám domů, kde se věnuji studiu knih a dobových časopisů na internetu. Zařazuji do počítače i nové fotografie. Po přípravě večeře, zprávách v TV, zhlédnutí oblíbeného filmu a přípravě dobrot do voliéry pro spolubydlícího papouška Buba jdu spát s vědomím, že jsem svou procházkou udělal něco užitečného jak pro své zdraví, tak i pro naše významné historické osobnosti.
Bohumil Živnůstka
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
