Má Zeman pravdu v kritice politických náměstků?

Služební zákon směřuje po dohodě koalice s opozicí ke schválení. Má pravdu prezident Zeman ve své kritice politických náměstků?

Jindřich Šídlo: Nevím, jestli má „pravdu“. Mně náměstci nevadí. Ten zákon je nevyhnutelným výsledkem toho, jak může dopadnout snaha po maximálně širokém politickém rozhodnutí o „odpolitizování“ čehokoli. Myslím, že všichni budou mít radost, že to mají z krku.

Ondřej Kundra: Sám Zeman za svého premiérování politické náměstky měl. Tenhle systém sice nevymyslel, ale úspěšně převzal a rozvíjel. A podobně obsazuje i posty kolem sebe teď na Hradě. Čili se nezdá, že by jeho slova souzněla s činy. Služební zákon je pro něj každopádně dobrá příležitost, jak oslabit nebo alespoň znepříjemnit život premiérovi.

Petr Honzejk: Vůbec nechápu, proč a v jakém smyslu by měli být náměstci „nepolitičtí“. Ministr je mimo jiné manažerem rezortu, ve kterém provádí jednotlivé politiky podle svého programu a má mít právo vybrat si nejbližší spolupracovníky. Celá tahle depolitizační mánie se mi líbí čím dál méně. Smyslem depolitizace by mělo být, aby se s každým střídáním vlády neměnilo úřednictvo až po vrátnici. Což je myslím zajištěno, i když dost nešťastným způsobem. Ale to je na jinou debatu.

A pokud bude obsazení nějaké náměstkovské pozice součástí politické dohody v koalici, tak mně to také vůbec nevadí. A že by to vylučovalo profesionály? Kdepak. Eduard Janota byl náměstkem pro rozpočet na financích snad dvacet let. Za všech vlád. Nikdo ho nevyhazoval. Proč? Protože byl prostě dobrý.

Jindřich Šídlo:  Těch příkladů bylo víc. František Korbel, původně zelený, vydržel na spravedlnosti šest nebo sedm let – od Pospíšila přes Kovářovou a Blažka až po Benešovou. Mimochodem, na výroku prezidenta je vidět jedna věc. Nikdy nevládl v koalici. A onu „zeleninku pro slimáčky“, jak tomu říká, dodával jen v jiné podobě.

Petr Honzejk: A pokud Zeman říká, že si někdo někde bude jen „česat pěšinku“, tak bych mu s dovolením připomenul, že sám se stal tvůrcem asi nejzbytečnějšího ministerského portfolia. Měl ministra pro koordinaci obrany, vnitra a zahraničí… či čeho ještě.

Jindřich Šídlo: Ano, to byl Egon Lánský. Brzy se zjistilo, že jaksi nemá co dělat.

Marek Švehla: Jen upřesnění: dnes de facto jsou všichni náměstci političtí, protože si je ministr vybírá podle svého (případně podle vůle koalice). Tito náměstci řídí agendu i úředníky. V novém zákoně tohle padá: úředníky a agendu budou řídit odborní náměstci. Političtí mají „jen“ zastupovat ministra. Tohle Zemanovi vadí. Podle něj se ono zastupování rovná nicnedělání.

Každopádně Zeman vytváří umělý problém: zástupce ministra na vládě, parlamentu, v zahraničí dělají političtí náměstci také v Německu. I tady bude na jejich práci vidět, ministr a jeho strana ponesou odpovědnost. Navíc je třeba trochu obrodit dělání politiky v dobrém slova smyslu, což ti náměstci mohou zařídit.

Jindřich Šídlo:  Souhlasím, na tom zákonu mi stejně přijde nejpozoruhodnější způsob, jak se přijímá. Prezident tím podmínil jmenování Babiše, jako by to snad něco řešilo, do sněmovny šel v naprosto nedohodnutém stavu… A tohle je jen pointa. Jinak to dopadnout nemohlo.

Marek Švehla: Zeman se navíc dočká propouštění stranických kádrů; podle všeho ne úplně málo lidí z dnešních vedení ministerstev by mělo odejít. Roli odborných náměstků mají plnit sekční šéfové. Ti už na úřadech jsou. Mezi nimi a dnešními náměstky tedy vznikne soutěž, kdo tahle místa obsadí.

Petr Honzejk: Zeman prostě cítí, že sousloví „politický náměstek“ zní většině lidí sprostě a honí na tom ztracenou popularitu. A současně okopává Sobotku, čímž se snaží vrátit do hry. Obojí se mu, zdá se, daří. Pro mě je proto hlavní zprávou to, že Zeman je zpět na hřišti.

Marek Švehla: Tak ještě jedno polínko do tohohle zemanovského ohýnku: je to dost tristní pohled. Místo aby prezident v roli jakéhosi politického garanta hlídal onu cestu k odpolitizování státní správy, tak se točí na schválení vyloženě technické věci (má mít ministr zástupce, nebo nemá?), která podstatu reformy vůbec neovlivní.