Kriegelův problém

Radnice Prahy 2 zamítla návrh, aby čestné občanství této čtvrti dostal její dlouholetý obyvatel František Kriegel. Čestný občan má být vzor a většině radních se Kriegel úplně vzorový nezdá. A to přesto, že jeho život je vzorových momentů plný. Vojenský lékař zachraňující životy na frontách druhé světové války. Muž, který v srpnu 1968 navzdory výhrůžkám popravou v moskevském zajetí jako jediný z unesených československých politiků odmítl podepsat kapitulaci uznávající vpád sovětských vojsk za „bratrskou pomoc“. A potom jeden z nejvýraznějších odpůrců kolaborantského Husákova režimu. Také ale člověk, který se velmi aktivně účastnil protidemokratického převratu v roce 1948. Komunista, jenž po drtivou většinu života byl vždycky tam, kde ho strana potřebovala. Odmítnutím se ke Kriegelovi přihlásit zapálila radnice dvojí spor. Zaprvé o to, jak čistý svůj štít musí mít hrdina, aby se po návratu ze všech životních bitev mohl stát vzorem. A zadruhé, jak a čím si ho vlastně zašpinil František Kriegel.

Zbraně patří lidu

Do Prahy se vrátil v listopadu 1945 s velmi ojedinělým příběhem. Jako vojenský lékař nejprve bojoval na straně republikánů v občanské válce ve Španělsku. Po jejich prohře přes francouzský internační tábor směřoval do Asie, kde se coby dobrovolník čínské armády účastnil bojů proti Japoncům. Konec války zažil jako lékař americké armády v Barmě.