Předpis plný života
Nová pravidla výstavby v českém hlavním městě posouvají Česko směrem k civilizovanému světu
V právě končícím volebním období se vedení Prahy pustilo do velkých věcí. Skrze svou příspěvkovou organizaci Institut plánování a rozvoje (dříve Útvar rozvoje města) se pokouší změnit koncepci plánování rozvoje české metropole. Počínající transformace je alespoň na papíře viditelná z několika dokumentů. Koncept odůvodnění připravovaného územního plánu můžete Zhlédnout na výstavě v Sálu architektů na Staroměstské radnici do 28. září nebo si ho prostudovat na internetu. Nově založená kancelář veřejného prostoru vydala mezitím další dva zajímavé dokumenty: Koncepci pražských břehů a Manuál tvorby veřejných prostranství. Trochu stranou stojí dokument, který je ve výše zmíněném výčtu nejdůležitější – Rada hlavního města Prahy schválila v polovině července Pražské stavební předpisy (PSP).
Pravidla a kontext
Jsou to už tři roky, kdy architekt Pavel Hnilička (dnes místopředseda České komory architektů a mimo jiné autor publikace Sídelní kaše) zburcoval odbornou veřejnost otevřeným dopisem adresovaným pražským radním. Hnilička si stěžoval, že připravované předpisy pro výstavbu jdou proti tradičnímu pojetí města a až příliš podporují nefunkční satelitní výstavbu. Reakce vypadala tak, jak to v Česku obvykle chodí. Kritizovaný odvětil, že když je pisatel tak chytrý, ať si tedy vezme na starost přípravu lepších předpisů. A tak se také stalo. Výsledek si můžete prostudovat sami ve čtyřicetistránkovém dokumentu nařízení a především v ilustrovaném stotřicetistránkovém odůvodnění. To je důležité, protože se snaží vysvětlit důvody, které autorský tým vedly při vytváření nařízení. Autoři očekávají, že když budete rozumět, proč je třeba něco udělat, budete mít větší snahu nařízení respektovat.
ODŮVODNĚNÍ OBSAHUJE SCHEMATICKÉ ILUSTRACE, KTERÉ MAJÍ NAPOMOCI SNADNĚJŠÍMU POROZUMĚNÍ PŘEDPISŮM.
Jádro nových předpisů se týká termínu „umísťování staveb“. Zavádějí se termíny uliční čára, která vymezuje tvar veřejných prostranství. A také stavební čára (uzavřená, otevřená, volná), jež slouží jako vodítko pro umístění hrany stavby ve vztahu k veřejnému prostranství. Celým předpisem se prolíná úvaha, že celek je důležitější než detail. Autoři předpisů si uvědomují, že regulační či územní plán jsou jim nadřazeny, a předpisy se snaží, aby se s nimi zbytečně nedostávaly do konfliktu. Nejvíce o změnách pravděpodobně vyjevuje paragraf č. 28 nazvaný „odstupy od okolních budov“. Ty jsou poměrně přesně definované, ale zároveň zde striktně platí již zmíněná nadřazenost kontextu. Jestliže například investor vstupuje do prostředí dejvických nebo vinohradských bloků, měl by je doplnit zástavbou, která odpovídá jejich principům. Dům není solitér, je součást čtvrti a zachování či posílení jejího charakteru je prioritou.
Autoři PSP při přípravě dokumentu analyzovali stavební předpisy v Rakousku, Německu, Švédsku, Dánsku a Nizozemsku. Opírají se o znalost stavební regulace ve Vídni, která je také v několika případech součástí odůvodnění. Rovněž se ale inspirují v Praze v první polovině 19. století, tedy před vznikem průmyslové revoluce, jež výrazně poznamenala vývoj měst přinesením výroby do širšího centra města, zhoršením ovzduší a také prudkým nárůstem počtu obyvatel. Studium zahraničních příkladů autory utvrdilo v předpokladu, že předpisy musí být jednoduché, striktní, snadno vykladatelné a odůvodněné. Při přípravě se museli vypořádat s více než dvěma tisíci připomínek. V téměř ročním procesu diskusí s jednotlivými odbory i městskými částmi k tomu došlo, přesto předpisy nejsou neměnným dokumentem a pravděpodobně budou v blízké budoucnosti doplňovány a pozměňovány.
Za nejcennější lze označit fakt, že nová pravidla respektují skutečnost, že Praha je různorodá a pestrá a není možné nařídit jednu věc paušálně pro celé její území.
Pětadvacet let polistopadového vývoje ukázalo, že takřka jakýkoli zákon je zneužitelný. Řešením není pokus zabránit restrikcemi všem potenciálním problémům a nové předpisy se o to ani nepokoušejí. Právě přesné pochopení jejich role – jíž je především stanovení mantinelů pro barevný život města – může být značně osvěžující.
Pražské stavební předpisy
Schváleno radou hl. města Prahy 15. července 2014
Nabytí účinnosti: 1. října 2014
Dokumenty ke stažení:
Koncept odůvodnění metropolitního plánu:
Manuál tvorby veřejných prostranství:
Koncepce pražských břehů:
Pražské stavební předpisy:
Odůvodnění PSP:
Autorský tým Pražských stavebních předpisů: Ing. arch. Pavel Hnilička, Dipl. NDS ETHZ in Architektur, Mgr. Eva Faltusová, Ing. arch. Jan Karásek, Ing. Renáta Pintová Králová, PhDr. JUDr. Jiří Plos, Ing. arch. David Tichý, Ph.D., Ing. arch. Filip Tittl
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].