Možná by Chaloupku omluva bolela víc než podmínka

Bývalý poslanec Otto Chaloupka dostal podmínku za protiromské výroky, které zveřejnil na Facebooku. Má soud trestat xenofobní projevy na sociálních sítích?

Jindřich Šídlo: Pokud to opravdu chce někdo dělat, pak má na příštích padesát až sto let celkem dost plný program.

Ondřej Kundra: Když to někdo zažaluje, a soud to jako xenofobní projev vidět bude, pak jistěže.

Jindřich Šídlo: No, to musí zažalovat stát. Jsem docela zvědav, jak to bude zvládat.

Erik Tabery: Myslím, že to za žalobu stojí. Zejména u veřejně aktivních osob, protože vliv sociálních sítí roste, a pokud máme v zákonech, že takové výroky jsou protiprávní, má se jednat.

Jindřich Šídlo: No jo, ale to je trochu ten problém, protože si nemůžeš – nebo bys neměl – vybírat jen „veřejně známé osoby“. Rovnost před zákonem. A jak víme, FB je výroků, jaký pronesl Chaloupka, plný od rána do večera.

Martin M. Šimečka: Já jsem docela rád, že to soud takto rozhodl, ale Jindřich má pravdu, že kdyby měl soud postupovat spravedlivě, má práci na sto let.

Ondřej Kundra: Též jsem chtěl napsat, že Chaloupka a spol. by měli dostávat tvrdší tresty. Neměli. Všichni jsme si před zákonem rovni. Ale zrovna Chaloupkovi bych napařil horní hranici sazby, protože u něj nevidím žádné polehčující okolnosti a ani on sám neprojevil jakoukoli sebereflexi.

Tomáš Brolík: Jaký je přesně rozdíl mezi „sociální sítí“ a hospodou nebo náměstím? Představme si nějaký pěkný pochod jako loni v létě, kde úplně všichni křičí žalovatelné věci. A v jeho čele se najednou objeví, řekněme, Jiřina Bohdalová (veřejně známá osoba) a křičí to samé. Někdo podá trestní oznámení, J.B. jde do domácího vězení. Je to taky nefér? Neměla by jít, protože křičeli úplně všichni? To není řečnická, ale opravdová otázka.

Erik Tabery: Tomáši, rozdíl mezi hospodou a sítí je. U soudů se řeší komentáře pod články, protože internet je brán jako veřejný prostor.

Tomáš Brolík: To náměstí také. A hospoda je sice menší, leč taky veřejný prostor. Berme ale tedy v úvahu jenom to náměstí.

Erik Tabery: Žalovat za slovo je vždy problematické. Líbí se mi, že Amerika se dokáže s projevy vypořádat jinak, ale pokud máme zákony, neměly by se dodržovat? A ano, asi se nepodaří odsoudit všechny, ale znamená to, že pak nemají žalovat nikoho?

Eva Mošpanová: Uvedu jeden příklad skutečného příspěvku z FB: „(chtěl bych) pomoct utlačovaným lidem před cikánskou většinou, která zamořuje čím dál tím více naši zemi“. Taková věta zřejmě není žalovatelná, rozhodně však není tolerantní a nepomáhá veřejné debatě, právě naopak. Takových „jemných“ nenávistných příspěvků je v diskusích spousta - a myslím, že by se měly řešit úplně jiným způsobem než u soudu. Pokud nicméně soud ukáže alespoň na jednom příkladě, kde je ona tvrdá hranice, která se ve veřejné debatě nesmí překročit, je to dobrá věc.

Martin M. Šimečka: Možná by stačilo, kdyby existoval nějaký institut veřejné omluvy podobně jako v případě poškození pověsti nějakého konkrétního člověka. Kdyby se Chaloupka musel omluvit, bolelo by ho to možná víc než podmínka. Ale možná mám o lidské povaze příliš dobré mínění.

Nenávisti na českém internetu se věnuje text Kdyby to Hitler tušil v novém Respektu 33/2014