Editorial: Vlaky míří k soudu

Soukromí dopravci a České dráhy spolu už roky svádějí souboj o zákazníka. Předhánějí se v cenách, kvalitě služeb či vybavení vlaků. Teď se připravují na další bitvu, tentokrát se ale bude zřejmě odehrávat v kancelářích úředníků a v soudních síních. Leo Express a RegioJet se chystají žalovat České dráhy za to, že podle nich na trase Praha–Ostrava tajně dotují své jízdné, což je u dominantního dopravce protizákonné. Nejde o žádné drobné, Leo Express bude žádat půl a RegioJet rovnou miliardu korun.

Spor bude významný nejen proto, že se tu střetnou tak velké společnosti. Výsledek může významně ovlivnit i nabídku služeb a počet spojů. Více se dozvíte v článku Tomáše Brolíka.

Vzhledem k dramatickým událostem na Blízkém východě jsme se rozhodli zařadit text z časopisu The Economist, který pojednává o tom, jaký vliv má tamní konflikt na vnímání Izraele v Evropě a ve Spojených státech. The Economist mimo jiné píše: „Podniky i vlády v Evropě povětšinou odolávají výzvám k bojkotu. Ovšem obchodníci označují a někdy i přestali dovážet výrobky pocházející ze židovských osad na Západním břehu, který patří Izraeli od vítězství ve válce v roce 1967.

Sedmadvacátého července otiskl list The Irish Sun článek o britském supermarketovém řetězci s titulkem ,Tesco: vyřadili jsme ovoce z Izraele‘, který pojednával pouze o sklizni z okupovaného Jordánského údolí. Další lidé stáhli své investice z izraelských firem nebo z institucí, jejichž aktiva mají něco společného s izraelskými osadami. Správce nizozemských penzijních fondů PGGM a největší dánská banka Danske Bank prodali podíly v izraelských bankách, jež financují výstavbu osad. Největší nizozemská veřejná vodárenská společnost Vitens přerušila veškerou spolupráci s izraelskou vodárenskou firmou Mekorot, která čerpá vodu ze Západního břehu Jordánu a pak ji prodává zpátky Palestincům.“

V Respektu také najdete text o terapii pomocí knih. Na Masarykově univerzitě dokonce vznikl seznam publikací, které pomáhají. „Ptali jsme se lidí, co pro ně knížka znamená a jestli jim někdy změnila pohled na nějakou situaci,“ popisuje zrod nápadu vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity Petr Škyřík. „Lidé nám říkali, že na základě knížek se třeba rozhodli opustit nefunkční vztah nebo se vyrovnali se svou nemocí.“

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor