Nevěřte rockerům pod sedmdesát

„Lidé se nás snaží shodit. Jen proto, že tu jsme. Chovají se hrozně upjatě. Doufám, že umřu dřív, než zestárnu. Mluvím o své g-g-generaci.“ Touto razantní slokou vtrhla v listopadu 1965 do britské hitparády čtveřice rockerů The Who. Přesně tak popsala pocity, které zmítaly celým jedním pokolením narozeným po druhé světové válce na obou stranách Atlantiku. To nedokázalo snést otcovské konvence a ve své svobodomyslnosti si připadalo stejně utlačované jako černošská menšina.

Fanfarónské přání zpěváka Rogera Daltreyho se však nevyplnilo. Nejen že nestihl umřít za mlada, ale na prahu sedmdesátky plánuje další turné s The Who. A spolu s ním pódia tvrdohlavě neopouštějí ani další muzikanti jeho věku, kteří kdysi hrdě stvořili kult mládí a společně by se podepsali pod větu: Nevěřte nikomu nad třicet. Jde o generaci, jež v šedesátých letech vytvořila z nekonvenčního chování nový kánon a ani v důchodovém věku nesundává tričko a džíny.