Jsem hezká. Spíš krásná. Mám perfektní vlasy, oči i prsa a nebojím se to říct, protože je to pravda. Klidně vám to ukážu. Fotím se totiž poměrně často, v červnu jsem zatím u čísla patnáct set dvacet selfie a chystám se zrovna na další, jak píšu – psaní mi totiž celkem sluší. Jinak se fotím při snídani, protože ta mi taky sluší, při svačině, při obědě, když si koupím něco na sebe, když dělám něco zajímavého, což je nepřetržitě, anebo s Betynkou, která mi sluší možná nejvíc ze všeho. Jsem mileniál, tvor narozený, než začalo nové milénium, nejnarcistnější ze všech generací, mám tedy právo se fotit, kolik chci, a právě proto jsem často smutná. Mám totiž jednu ruku kratší. Asi o půl metru, než je potřeba, abych ji natáhla dost daleko, aby se mi na selfie vešlo všechno podstatné: moje snídaně, moje Betynka, mé kompletní já.
Trápilo mě to dlouho a někdy jsem plakala. Ale naštěstí jsem našla řešení. Dokonce několik a klidně je povím vám všem se stejně krátkou rukou. Takže.
Věděli jste, že se dá koupit teleskopické raménko značky Looq? Připevní se k němu mobil, chytne se do ruky, vytrčí a je po problému. Do záběru se vejdou vlasy, boty i Betynka, ať už je to osoba, zvíře nebo věc. A další chytrá věcička, tentokrát značky Cellfy: popruh, který vypadá jako guma ke kalhotám, ve skutečnosti je to ale guma k mobilu. Telefon s ní lze přimotat k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
