Čekající slova

Vzal jsem si s sebou do nemocnice výbor z poezie R. M. Rilkeho, který ke mně v posledních týdnech mluvil tiše naléhavě, pak prózu Bankrot od Viktora Šlajchrta, která mě lákala příslibem autorova ostrého vidění, dále dech beroucí a nestárnoucí studii Krise naší doby od Rusoameričana Pitirima Sorokina, aby případně přebila krizi soukromou, k níž mohlo snadno dojít, a taky černou Briketu, antologii poezie o Ostravě sestavenou básníkem Ivanem Motýlem. Obestavil jsem se hradbou z těch lákavých knih hned první den, vyhlížel jsem skrze ni čtenářsky sveřepě, odhodlán takto vzdorovat případné nepřízni osudu.