Uvězněni v hluboké minulosti

Česko jako jediné v Evropské unii nemá ani po sedmdesáti letech od konce války s Německem uzavřenou dohodu o ochraně válečných hrobů. Tato zpráva (nedávno zveřejněná v Lidových novinách) říká víc než stohy parlamentních projevů. Jakkoli se může zdát, že jde o okrajovou věc, díky snadné sdělitelnosti jde o symbol, který mnohé problémy předčí.

Zaprvé je úcta k mrtvým základem každé kulturní civilizace. Kdo jí není schopen, vyřazuje se na okraj, do nezájmu nebo k pohrdání. Zadruhé je tu ryze praktický rozměr: téměř nemine den, abychom se na nejrůznějších fórech nedozvídali, jak je právě Německo pro český rozvoj důležité. Historici připomínají, že bez dobrých vztahů s velkým sousedem nebyl nikdy v Čechách klid a mír. Ekonomové rádi s nadsázkou mluví o Česku jako o sedmnácté spolkové zemi, jejíž ekonomika tvoří s tou německou spojené nádoby. Politologové zase často zmiňují rostoucí politickou dominanci Německa v EU.