Dopisy

Hořká příchuť invaze

Respekt 23/2014

Děkuji za zajímavý článek Jana Adamce, dovolím si jen jednu poznámku. V závěru autor uvádí, že: „V srpnu se [Sověti] dostali až na předměstí Varšavy, kde 1. září vypuklo povstání. Otevřela se jim tak celá střední a východní Evropa.“

Je to možná detail, ale vzhledem k letošnímu sedmdesátému výročí stojí za připomenutí, že Varšavské povstání vypuklo 1. srpna 1944. Důležitější ale je, že mi trochu chyběla zmínka o tom, co tam tedy Sověti v tom srpnu dělali. Tedy spíše – co nedělali. Čekali v klidu před Varšavou, až německá armáda polské povstalce a celou Varšavu doslova srovná se zemí. A pak mi i dává smysl věta: „Otevřela se jim tak celá střední a východní Evropa.“

Myslím, že je to zajímavé i pro české čtenáře, z nichž asi jen někteří tuší, že „sovětské osvobození“ bylo v Polsku vnímáno trochu jinak.

Lucie Zakopalová

KAPITÁL JE ZPÁTKY

RESPEKT 20/2014

Uvádíte, že to byl „…Piketty a jeho tým, kdo už před lety na mediální trh uvedl pojem ,99 procent‘ a ono ,jedno procento‘ bohatých“. Ve skutečnosti sousloví v tomto významu použil už George Orwell ve svém deníkovém záznamu ze dne 3. června 1940: „Z dopisu lady z Oxfordu novinám Daily Telegraph k otázce válečného hospodářství: ‚Vzhledem k tomu, že většina domů v Londýně je opuštěných, je zde jen velice málo zábavy… Každopádně většina lidí musí propustit své kuchaře a bydlet po hotelech.‘ Je zřejmé, že takové lidi nic a nikdy nepřesvědčí, že existuje ještě dalších 99 procent populace.“ (Orwell, G.: Deníky II. (1940–1949). Přeložil Gabriel Gössel. Praha: Argo, 2012.

Martin Svoboda, překladatel

Omluva

V recenzi knihy Básník / román o Ivanu Blatném jsem se dopustil vážné chyby. Napsal jsem, že Jan Šmarda donášel StB na svého bratrance, zmíněného básníka Ivana Blatného. Není to pravda. Spolupráci sice podepsal, ale v jeho hlášeních nepadlo o Blatném ani slovo, jak Martin Reiner ve své knize dokládá, a po roce a půl sám spolupráci ukončil. Nešťastnou náhodou jsem smíchal detaily z příběhu jiného agenta, který v příběhu také vystupuje. Mrzí mě to a Janu Šmardovi se omlouvám.

Ondřej Nezbeda