Fandíme Argentině

Ernestu Filhovi je třiatřicet let, pracuje jako choreograf a tanečník, má vysokou školu a byt v elegantní čtvrti v São Paulu, proto ho nelze považovat za průměrného Brazilce. Nicméně je typickým příkladem milionu lidí, kteří před dvanácti měsíci vyrazili do ulic při největších sociálních bouřích v Brazílii za posledních dvacet let.

Protesty začaly 6. června loňského roku v São Paulu malou demonstrací proti nárůstu cen jízdného v místních autobusech o 20 centavů (což v té době bylo asi devět amerických centů). Během dvou týdnů přerostly v celonárodní vyjádření hněvu kvůli špatně fungujícím veřejným službám, korupci, životním nákladům, neschopné vládě a řadě dalších problémů. Tyto události proběhly v době konání Konfederačního poháru, jakési generální zkoušky před mistrovstvím světa ve fotbale, které začíná 12. června. Politici a odborníci je od té doby analyzují a snaží se přijít na to, jestli se mají připravit na druhé kolo.

Prozatím je nová vlna hromadných manifestací málo pravděpodobná. Podle výzkumné agentury Datafolha jejich podpora mezi obyvateli São Paula klesla z 89 procent na konci června 2013 na současných 52 procent. Podle Christophera Garmana z firmy pro analýzu rizik Eurasia Group tato změna odráží měnící se profil protestujících.

Výzkumy totiž…