Anketa: Ondřej Liška končí v čele Strany zelených. Kudy dál by se měla strana ubírat?
Martin Putna


literární historik a kritik
Především je zapotřebí vyjádřit vděčnost Ondřeji Liškovi. Je to muž, který ztělesňuje evropskou zelenost jako málokdo u nás. Muž, který se ujal vedení strany, když byla zcela rozhašená. Muž, který snášel z jedné strany spílání těch, kdo pokládali účast v Topolánkově vládě za provinění rovné mlácení stařenek železnou tyčí, a z druhé strany těch, kdo považovali i jen závan sociálního myšlení za předdveří komunismu. Muž, který, neuspěv ve svém úkolu, čestně odstoupil, bez ksichtění a zakládání vzdorostran. Muž, který v české společnosti ještě bude mít své slovo. Když ne v české, tak v celoevropské. A dál? Důležité je, aby zelení byli ještě víc než dřív útočištěm všech alternativců. A aby zůstali proevropští, což dnes znamená zejména protiputinovští a protidiktátorští vůbec.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu