Pipi: Krásný svetřík, drahoušku. To máš nový?
Kiki: Ale kdepak, ten je strašně starý. Vždyť jsem si ho jen tak umotala po večerech. Pár klubíček vlny a mozkové vlny. A svetřík je hotov.
Pipi: Ty jsi strašně neskutečně úžasná. A jaké mozkové vlny? Nemyslíš spíš mozkové bavlny?
Kiki: Ale kdepak, drahoušku. Prostě není dneska už žádný problém monitorovat činnost mozku a nějaký ten snímač, nějaké to domácí EEG, už dostaneš pomalu i v sámošce na rohu. Narazíš si to na hlavu jako koupací čepici, nahodíš čidla, přimontuješ k tomu pletací stroj. A pak už jen klubko, podívej na jútubko. Heslo neuroknitting (neuropletení). Mozek plete a ty si zatím můžeš udělat manikýru. Původně to vymysleli designéři z Barcelony, pouštěli pokusným osobám Bacha a dávali bacha, co bude. Mozek radostně reagoval na hudbu a vznikl tím pěkný dynamický vzorek na pletenině. Vynález získal pozornost světových médií a pak zase zmizel i s designéry. A já si od té doby po večerech neuroštrikuju. Ale nedělám z toho neurovědu. Jen žádný neurobunk!
Pipi: E?
Kiki: Máš pravdu, je to hrůza, drahoušku. Neurozboží se množí. Všechno, co má v názvu neuro, se prodá do tří minut. Mozkovými vlnami se řídí autíčka, skládá hudba, vytáčí číslo na mobilu. V Japonsku vyvinuli dokonce neuroocásek Shippo. Jakmile se zavrtí mozek, hned se vrtí i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu