Pro příznivce nebo jen sympatizanty Ruska v boji o Ukrajinu to musela být důležitá půlhodina. Česká televize pozvala minulý týden do svého prestižního diskusního pořadu před hlavními zprávami neformálního mluvčího zastánců Ruska a kritiků Západu Jiřího Vyvadila. Zkušený politik, kdysi předseda neúspěšné strany, později senátor za sociální demokracii, prostor využil vrchovatě. Nenechal si „vnutit“ otázky nepříliš zkušené moderátorky a mluvil o tom, co sám považoval za důležité: o vlastní verzi příběhu nešťastné Ukrajiny, jak se odvíjí v posledních měsících.
Vyvadilův pohled se pronikavě liší od toho, jak o Rusku, Ukrajině a dění kolem jejich konfliktu referují téměř všechna česká média, vláda a velká většina opozice. I vystoupení v televizi koncipoval jako protest proti – jak říká – protiruské nenávisti, propagandě a zlovolném Západu, který vážný konflikt zavinil. Stojí za námahu zkusit na chvíli zapomenout na přesvědčení, že je přece všechno jasné, a podívat se na argumenty Vyvadila a jeho názorových spojenců blíže.
Fašistický mejdan na Majdanu
Neznáme přesné motivace Jiřího Vyvadila ani jeho souputníků. Mohou být zcela nezištné, ale také nemusí. Přední německý novinář Clemens Wergin v komentáři v The New York Times nedávno upozornil, že v Německu funguje propracovaný systém ruskou vládou dotovaných nadací, jež si otevřeně – pomocí různých konferencí – nebo skrytě budují okruh příznivců politiky Vladimira Putina, aktivně ovlivňují veřejnou debatu a pomocí svých známostí lobbují ve vládě a parlamentu. Podobnou aktivitu Rusové nepovedou jen v Německu, ale i jinde.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
