Mládež prchá z Facebooku

Jedna a čtvrt miliardy uživatelů,akcie na burze, triliony fotek, vzkazů, naplánovaných událostí – i miminka tu mají svůj vlastní profil ještě dřív, než se narodí. Za svoji osmiletou existenci se Facebook dokázal proměnit v planetární komunikační síť, instituci vyvolávající dojem,že bez ní už to nepůjde. Teď se však tahle jistota začíná otřásat v základech. Generace, která na Facebooku vyrostla, ho totiž začíná houfně opouštět – a míří do nových vod. 

To podstatné

Devatenáctiletá Bernadeta zamířila na modrou síť poprvé před čtyřmi roky. „Koketovala jsem s psaním hudebních textů, chtěla jsem se dostat mezi uměleckou komunitu – a Facebook mi přišel jako nejjednodušší cesta,“ říká brněnská rodačka. Místo uměleckých výzev a pracovních nabídek ale posbírala jen pár desítek virtuálních „přátel“, kteří jí tu a tam pochválili básničku, a získala možnost diskutovat se spolužáky o domácích úkolech a komentovat si vzájemně fotky – a to bylo vše. „Naopak mě začalo štvát, jak se tam všichni prezentují lepší, než ve skutečnosti jsou, dávají si tam jen svoje hezké fotky, píšou jen o svých úspěších… Pak mi došlo, že to dělám taky, a bylo mi trapně,“ vzpomíná Bernadeta.

Poslední kapkou bylo, když ji začal neustálými vzkazy bombardovat zhrzený ctitel – a před rokem Bernadeta svůj profil prostě smazala. „To podstatné si s kamarády stejně řekneme osobně nebo přes SMS,“ podotýká a ani přitom netuší, že se tímto krokem stala vlnkou v trendu rychlé současnosti. V Česku je sice úplný odchod mladých lidí zatím spíš výjimkou, v zahraničí ale opouštějí teenageři Facebook podle nejnovějších studií masově.

Nebuď trapný

Dnešní náctiletí se od generace svých rodičů v ledasčem liší. Podle loňských zjištění amerického Národního institutu zdraví a studie americké nevládky Pew Internet & American Life Project jsou dvakrát silněji posedlí sami sebou a v tvorbě názorů spoléhají spíš než na starší vzory na svoje vlastní vrstevníky, s nimiž si na mobilu a internetu vymění okolo 90 zpráv denně. S generací svých rodičů, vzešlou z éry květinových dětí, sdílejí touhu vydobýt si pro sebe svůj vlastní veřejný prostor, rychleji se však adaptují na nové technologické trendy, které proto využívají většinou o krok dřív než jejich rodiče. Rychlým skokem do vlaku zvaný Facebook si tak pro sebe vytvořili do značné míry nezávislé teritorium pro prezentování sebe samých – bez dohledu rodičovské autority.

Profil na Facebooku už dnes nemá jen pět procent teenagerů v USA i Evropě. Sociální vědci ale upozorňují, že o svůj facebookový prostor jeví mládež v poslední době mnohem menší zájem než dřív. Podle americké agentury GlobalWebIndex, která testuje mezinárodní on-line chování ve 30 zemích světa, navštěvuje třetina amerických teenagerů svůj profil méně než jednou měsíčně. V Nizozemsku ubyl za jediný rok počet náctiletých hlásících se na Facebook aspoň jednou za měsíc o celou polovinu. Českou republiku GlobalWebIndex nesleduje, pokles aktivních uživatelů však žebříček zaznamenal i v nám blízkém Polsku – pravidelně se tam přihlašuje o desetinu teenagerů méně než před rokem.

„Souvisí to s potřebou objevovat neustále něco nového, být o krok dál před ostatními – kamarády i rodiči,“ komentuje úbytek mladých uživatelů Facebooku medioložka Laura Portwood-Stacerová z Newyorské univerzity. „Pro část z nich se zároveň stalo odmítnutí Facebooku – podobně jako dřív třeba pohrdání televizí – cestou, jak dát najevo, že odmítají mainstream, že mají lepší vkus než ostatní.“

Kromě touhy cítit se jedinečnými odhání mládež také ztráta nezávislosti a volnosti, která jim na Facebooku hrozí od chvíle, kdy tam se zpožděním dorazili i jejich rodiče.Jak ukázala studie vedená vědci z londýnské University College, teenageři se kvůli tomu cítí na této sociální síti trapně. „Je jim jedno, zda jsou jiné sítě méně funkční než Facebook nebo jak se tam nakládá s jejich osobními daty. Naprosto nejděsivější je pro ně představa, že je o ,přátelství‘ – tedy o volný přístup k jejich profilu – požádá vlastní matka,“ shrnuje na svém blogu výsledky první části výzkumu jeho šéf, digitální antropolog Daniel Miller.

Vodítko k tomu, zda je Facebook přežilý už i pro české teenagery, poskytuje loňská anketa agentury Confidence digital mezi 160 studenty jednoho pražského gymnázia. Facebook mezi nimi sice jednoznačně zvítězil – pravidelně ho používalo 91 procent z nich, řada studentů ale zároveň tvrdila, že ho berou spíš jako povinnost než jako zábavu, komunikují přes něj s učiteli, řeší na něm se spolužáky úkoly či sdílejí taháky. S přáteli se však baví spíš přes aplikaci na sdílení fotografií Instagram, Twitter nebo Google+.

Podobně jako Bernadetu přestal Facebook bavit i čtrnáctiletou Terezu z Prahy. Profil si založila v 11 letech, když obešla hranici minimálního – o dva roky vyššího–povinného věku a vytvořila si profil s falešným rokem narození. A začala před obrazovkou vysedávat několik hodin denně. Psala tam, co se jí zrovna honí hlavou, komentovala fotky kamarádů. Dlouhou dobu měla mezi „přáteli“ také vlastní rodiče – jak ale začal počet přátel i komentářů od táty a mámy stoupat, oba rodiče odstřihla. „Byli prostě trapní,“ říká suše Tereza. Pak se však od modré sítě vzdálila i ona. Začala ji nudit ta záplava zbytečných vzkazů, která jí denně přistávala na profilové zdi. „Nezajímalo mě, co mělo mých tisíc ,přátel‘ k obědu,“ vysvětluje Tereza, proč před půl rokem poslala k vodě 90 procent svých virtuálních známých, přesunula se na Twitter a Facebook si nechala už jen na přímý chat s kamarády z reálného života. „Na Twitteru jsou starší lidi, je zajímavější se s nimi seznamovat. Nepíšou takové blbosti, vzkazy jsou kratší, jde spíš o názory, vtipné komenty nebo webové odkazy,“ říká.

Obrázky z gauče

Zdánlivě navždy tu už byla celá řada aplikací – na internetu lze stále najít sotva dekádu staré texty, oslavující revolučnost projektů jako Spolužáci.cz, MySpace nebo ICQ. Křehkost webu vloni poprvé připustilo i vedení Facebooku. „Někteří uživatelé, zejména mladí, omezili své fungování na Facebooku ve prospěch jiných aplikací podobných těm našim. Do budoucna by to mohl být problém,“ píše se v rok staré výroční zprávě.

Aby nedošlo k mýlce: většina teenagerů na Facebooku profil stále má, tráví na něm ale méně času a hlavně fotky a zprávy šíří jinudy. Třeba přes Instagram, webovou a mobilní aplikaci, kde může člověk upravit i zcela průměrné fotky díky různým filtrům tak, že vypadají takřka profesionálně, a nabídnout je ke komentářům všem svým příznivcům. Nejoblíbenější české účty mají i statisíce sledovatelů – momentky krále českého Instagramu, designéra Jiřího Šiftaře, odebírá čtvrt milionu fanoušků, většinou právě teenagerů. „Instagram je oproti Facebooku méně osobní, je zaměřen čistě vizuálně s důrazem na kreativitu a originalitu, v podstatě je to Twitter s fotkami,“ říká Šiftař.

Právě únik před přehlcením roztříštěnými, nepotřebnými a energii beroucími informacemi je zároveň podle expertů na sociální sítě další příčinou, proč teenageři mohou z Facebooku odcházet – jak tato společnost vstoupila předloni na burzu, vzrostl tlak na její ziskovost a přibylo reklamních sdělení. Ta rozšířila už tak obsáhlou sumu vzkazů, které člověku na profilu denně přistanou – a nejeden uživatel se tak může cítit přesycen.

Cestou, jak se vyhnout této hlušině, komunikovat ve větším soukromí, jen s bližšími přáteli – a na rozdíl od SMSzdarma –, jsou pro stále víc teenagerů chatovací mobilní aplikace WhatsApp, Kik nebo WeChat. V USA si čím dál větší popularitu získává další čistě vizuální aplikace Snapchat, která už zaznamenala desítky milionů příznivců. Člověk na mobilu vytvoří video, fotku, text či kresbu – a pošle je podobně jako SMS (jenomže zdarma) přátelům, jež si právě pro tuto zprávu vybere. Součástí odeslaného „balíčku“ je navíc vždy i časomíra, která zajistí, aby se zpráva příjemci po jedné až deseti vteřinách z mobilu i virtuálního prostoru smazala. „Pro facebookovou generaci se stalo příliš vyčerpávajícím na síti předstírat pořád dokonalý život,“ uvažuje jeden z tvůrců Snapchatu, dvaadvacetiletý student Stanfordu Evan Spiegel, v rozhovoru pro časopis Time. „Snapchat je jen pro přátele a nezůstane po něm na webu žádná stopa, takže si mohou klidně posílat svoje autoportréty, jak jedí doma na gauči v teplákách misku kukuřičných lupínků, aniž by si připadali trapně.“

Odliv teenagerů z Facebooku na Instagram a Snapchat ale ukazuje ještě na jeden trend – zatímco Facebook stojí hlavně na textu, obě tyto aplikace sázejí na vizualitu. „Stále víc mladých chce komunikovat přes obrázky,“ říká Josef Šlerka, expert na sociální sítě a šéf katedry nových médií Univerzity Karlovy. Dost možná jsme svědky generační změny, obtížně pochopitelné pro kohokoli nad třicet – dnešní teenageři jsou schopni si celé minuty vyměňovat fotografie, emotikony a obrázky. „Jde spíš o předvádění se než o vedení diskuse – jak fotkami vyargumentovat, že člověka něco štve?“ ptá se Šlerka. „Nemusí to ale být nutně špatně, taková změna komunikace může vést například k větší citlivosti vůči vizuálnímu prožitku skutečnosti.“ Vizuálnější on-line komunikaci si pochvaluje také instagramista Šiftař. „Komentáře na Facebooku bývají ironické, často negativně názorově vyhraněné. Na Instagramu jde čistě o to zaujmout a potěšit. Navíc tak lze snáz komunikovat bez ohledu na znalost jazyka.“

Křehké, tak křehké

Zda Facebook rostoucí konkurenci a odchod teenagerů ustojí, si v tuto chvíli troufají málokteří experti odhadovat. „Ještě před sedmi lety to byla síť s pouze pěti tisíci českými uživateli, nikdo netušil, že ji bude mít půlka republiky – a sedmina planety,“ říká konzultant pro sociální sítě Adam Zbiejczuk s tím, že úspěch Facebooku naznačuje, že potřeba nějaké formy sociální sítě jen tak nezmizí. „Jestli se ale bude jmenovat Facebook, jestli se z Facebooku stane jen adresář pro důchodce, nebo zda Facebook zachrání to, jak je provázán s dalšími aplikacemi, to nikdo neví,“ dodává Zbiejczuk.

Facebook, který se vypracoval ze skromné sítě pro vysokoškolské spolužáky na globální instituci s tisícovkami zaměstnanců po celé zeměkouli, o své místo šampiona každopádně bojuje – předloni koupil Instagram, vstoupil na burzu, loni spustil aplikaci pro bezplatné telefonování. Snapchat se mu už ale koupit nepodařilo. To, že jeho tvůrci ze Stanfordu údajně odmítli i Zuckerbergovu nabídku tří miliard dolarů, dává vědět, že v křehkém světě moderní komunikace nemá ani takový gigant jako Facebook automaticky a nutně vyhráno.