Dopisy

ČESKÉ TÁPÁNÍ

RESPEKT 1/2014

Bohužel musím dát panu Zaorálkovi za pravdu. Pro uvědomění si, kam patříme a kam směřujeme, se musíme dívat zpět do roku 1918. Byli to TGM a Edvard Beneš v roce 1918, kdo  vyhlásili nové směřování  Čechů a Moravanů (neněmeckých) aneb pryč od Říma. Podstata tohoto kréda nebyla jen odklonění od  církve, ale postupné otáčení západní orientace českých zemí k východnímu elementu.

Tento proces se zrychlil v roce 1945 při divokém vyhnání českých Němců, relokací nově příchozích obyvatel na území  Sudet a  byl ukončen politickými procesy v padesátých letech se všemi, kdo vystupovali proti provýchodní a prokomunistické orientaci. Tady musíme hledat kořeny dnešní průměrné mentality. Období 1945–1953 bylo zcela zlomové pro český národ a po této epoše už Češi nebyli těmi, kým byli Češi z roku 1918. Pražské jaro pak bylo myšlenka menšiny, mlčící většina národa ovšem ráda zůstala v ruském objetí. Následná normalizace včetně emigrace elit nás dovedla až k ekonomickému kolapsu 1989 a politickému převratu. Ovšem máloco se mění tak pomalu, jako naše česká mentalita.

Jiří Holátko

NÁROD VYSOKOŠKOLÁKŮ

Firmy si musí hlídat ředitelské úlety

RESPEKT 51+52/2013

Ideální vysokoškolák je nejen odborně na výši, ale umí i komunikovat, je z něj cítit zájem a má široký přehled, vyniká v kritickém myšlení. Nyní jde na pohovor. Pokud se odehrává v jedné z firem, kde je mozek šéfa větší než jeho ego, pak má velkou šanci.

Jenže takových je, podle mých zkušeností kouče a trenéra, pouze menšina. Přednost většinou dostane uchazeč, jehož umístěním si šéf zaváže někoho, kdo mu může být (nebo již byl) prospěšný. Ten, kdo bude bez přemýšlení dělat to, co mu šéf řekne. Musí mít dovednosti a vědomosti vysokoškoláka, měkké dovednosti. Sebedůvěra a kritické myšlení se ve většině českých firem neoficiálně považují za hřích horší krádeže.

Proč? Odpověď najdeme v dalším článku Firmy si musí hlídat ředitelské úlety. Popřejme snaživému vysokoškolákovi, aby nedopadl úplně nejhůř: je přijat a v rámci zkušební doby má vykonat černou práci (sestavení databáze, inventuru apod.) za pár korun s tím, že potom dostane přidáno. Práci odevzdá těsně před uplynutím zkušební doby v dobré kvalitě. Načež je mu řečeno, že práce nesplnila očekávání a že zítra už nemá chodit. Přeji si, abychom na ty menšinové firmy, šéfy a majitele naráželi čím dál častěji.

Lukáš Malátek

CÍRKEV SE UČÍ

RESPEKT 50/2013

Osobně bych v referendu hlasoval pro manželství homosexuálů. Není to ale nic, na co by existoval automatický nárok. Tady už se nejedná o žádné zákazy nebo pronásledování. V historii bylo manželství skutečně definováno jako vztah mezi mužem a ženou (ženami), neslyšel jsem nikdy o státu, kde by to bylo jinak. Nemusí tady jít vůbec o nenávist, ale jen o víru nebo osobní přesvědčení.

Postoj k manželství homosexuálů vystavuje určitou vizitku o pokroku ve společnosti. Pokrok ale nikomu nemůžete naordinovat rozkazem shora, k tomu si každý národ musí dojít sám. Tak tomu bylo i v severozápadní Evropě. Zkuste si představit, že by třeba Švédsko ve třicátých letech někdo nutil k zavedení homosexuálních sňatků, jak by to asi dopadlo?

Až tedy bude Slavenka Drakulićová chtít prosadit manželství pro homosexuály, ať neuráží oponenty a nelobbuje v parlamentu. Ať radši vyrazí do chorvatských hospod a vysvětlí svůj postoj chorvatským voličům. Až se tohle povede, pak nebude problém odhlasovat to i na úrovni parlamentu. To je jediný v demokracii přijatelný postup.

Jan Macek

OMLUVA

V minulém čísle Respektu v mapě Afriky v článku Věštění z letadla došlo ke zmatení v umístění Čadu a Demokratické republiky Kongo. Čtenářům se za chybu omlouváme.