Zde jsou lvi
Sahara nemusí skončit jako nový Afghánistán nedaleko od hranic Evropy
Nad osvobozením projevovali obyvatelé severního Mali radost třeba tím, že si zapalovali cigarety a hráli na bubny. Dělali to, co jim islámští extremisté devět měsíců zakazovali. Jeden muž si samou radostí dal do pusy šest cigaret najednou.
Díky zásahu francouzské armády se lidé v severním Mali zbavili tyranské vlády, kterou loni zavedly gangy extremistů inspirované al-Káidou. Malijci neměli bývalou koloniální mocnost nikdy příliš v lásce, když ale francouzský prezident François Hollande přiletěl počátkem února do historického města Timbuktu, vítal ho i místní muezzin výkřiky: „Sláva Hollandovi, sláva Francii.“
Na první pohled se zdá, že vítězství francouzských intervenčních jednotek bylo snadné. Za pouhé tři týdny dobyli Francouzi všechna města severního Mali, území o rozloze srovnatelné se samotnou Francií. Jenže nečekaně rychle se zahraniční vojáci radovali i v Bagdádu, když svrhávali sochu Saddáma Husajna, a v Kábulu, když po letech vlády tmářského Tálibánu otevírali první dívčí školy. Dlouholetá guerillová válka přitom v té chvíli teprve začínala. K podobně ukvapeným oslavám teď nesmí dojít na Sahaře, jakkoli k nim úprk džihádistů svádí.
Víme, že nic nevíme
Zprávy o přesném průběhu pouštních bojů nemáme. Podle některých zdrojů Francouzi nezabili skoro žádné nepřátelské bojovníky, podle jiných informací zastřelili několik stovek mužů. Každopádně naprostá většina z odhadovaných dvou až čtyř tisíc extremistů včas utekla do skrýší na Sahaře. Ukryli se zřejmě hlavně v horách na hranicích Mali a Alžírska, které protíná labyrint jeskyní a tunelů. Opět to připomíná Afghánistán. Tamní bojovníci Tálibánu se také nejprve schovali v horách, odkud začali úspěšnou guerillovou válku. Hrozí tedy jen pár set kilometrů na jih od Evropy nový Afghánistán?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu