Vítězství v Ústí

Snad tam do tý černoty nejdete bydlet?“ směje se taxikář, když zastavuje před panelákem, který je teď, o půlnoci, jediným živoucím domem v okolí. Když se dozví, že ano, úsměv trochu povolí. Hlavou mu běží, co všechno o ubytovně v Čelakovského ulici cestou vyprávěl – Romáky nahnat do práce, barák zavřít, bude klid. Něco, co si teď v Ústí nad Labem myslí většina lidí, kterých se na tenhle nenápadný věžák zeptáte. Řidič se ještě jednou podívá přes přední sklo na oprýskanou mozaiku oken a balkonů, nechápavě mi popřeje dobrou noc a hodně štěstí a odjede.