Cvrkot kolem Ústavního soudu

Nový prezident Miloš Zeman vybere všech patnáct ústavních soudců. Třem už desetiletý mandát vypršel, dalších osm skončí letos a zbytek během dvou let. Masivní nástup nových lidí instituci, která se umí nejen zastat práv slabších, ale také výrazně zkomplikovat život politikům, změní. A otázkou je jak.

Zběsilost v Loretánské

„Čtyři až pět lidí, kteří by mohli být ústavními soudci, se mi vybaví,“ říká předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Se Zemanem, jenž po týdny, co zbývají do inaugurace, úřaduje v Loretánské ulici kousek od Pražského hradu, je hodlá probrat příští týden na osobní schůzce. Nově zvolený prezident avizoval, že na rozdíl od předchůdce Václava Klause se o soudcích chce bavit se senátory, kteří musí jeho návrh posvětit, stejně jako s dalšími politiky.

Vzbudil tím rozruch, s tipem chce přijít snad každý, kdo má šanci, že mu Zeman nebo senátoři budou naslouchat. „Přišla jsem se dvěma jmény,“ říká místopředsedkyně ČSSD, bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. „Miloš Zeman zmínil jiná jména. Žádný oficiální tým, který by mu v tom radil, nemá. Ptá se všude možně, hlavně právníků, které zná.“ Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka probíral se Zemanem hlavně „žádoucí konec neúspěšné vlády“, ústavní soudci prý ale přišli na přetřes také.

Probírat případné kandidáty s politiky, jejichž zástupci v Senátu je musí odsouhlasit, není špatná strategie. Třeba pak Zeman nebude senátorům navrhovat předem ztracené kandidáty jako Klaus. Tomu Senát loni zamítl nominacišéfa pražského městského soudu Jana Sváčka, jehož jméno se objevilo v policejních odposleších konkurzní mafie soudce Berky, a který byl navíc krátce před volbou přistižen na schůzce se zákulisním hráčem pražské ODS Tomášem Hrdličkou. Stejně horní komora odmítla jmenovat i dalšího Klausova kandidáta, bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku, jenž byl coby náměstek nejvyšší státní zástupkyně v dobách „justiční mafie“ zodpovědný za zametení úplatkářské kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka. Nikoho dalšího už Klaus za celkem tři chybějící soudce nenavrhl, což je nyní jednou z příčin, že je celý Ústavní soud v rukou jediného prezidenta.