Poučení z restitučního vývoje
Kulturní politika státu nemůže stát na udržení ukradených Rubensů
Vstoupí-li návštěvník do pražského malostranského chrámu svatého Tomáše, uvidí pozlacený oltář se dvěma obrazy. Na tom větším se propíchnutého patrona kostela chystá svalnatý pohan dorazit balvanem. A na tom menším kroutí hlavou svatý Augustin nad počínáním nahého chlapečka, který se snaží pomocí mušle přelít moře.
Obě plátna si místní řád augustiniánů nechal v 17. století přivézt z Antverp, namaloval jim je tam Peter Paul Rubens. Když v roce 1924 kostel vyhořel, z obrazů zbyla hromádka popela. Jenže to už tu visely jen kopie. Nebýt prozíravého zapůjčení originálů Národní galerii, přišli bychom o jedny z nejcennějších barokních pláten u nás. A také by nevznikl komplikovaný restituční spor, který nyní konečně spěje k závěru.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
