Štětce a motýlí křídla

Aktuální výstava v pražské Galerii Rudolfinum má tajemný název Motýlí efekt? Obraz jako různosměrná dekonstrukce celku v šesti epizodách. Pojmenovat takhle expozici šestice českých malířů střední generace je zhruba stejně dobrý nápad, jako kdyby sousední filharmonie dávala na programu koncert místních talentů pod titulem Schrödingerova kočka? Symfonie jako kolísavá cyklická forma o šesti větách. Znělo by to možná vznešeně, ale kdo by na takovou akci chodil.

Jestli se diváci opravdu nechají odradit, bude to škoda. Galerie totiž čerstvým projektem pokračuje v přibližování nových tendencí ve zdejší, potažmo zahraniční malbě. Výstava následuje po expozici Beyond Reality, jež zdejšímu publiku přiblížila britské hyperrealisty, a po ní se tu na přehlídce Nightfall představí autoři z devíti zemí zabývající se figurativní malbou. Kromě Rudolfina se tu žádná jiná instituce ani nesnaží tvářit, že by snad měla ambice pomoci návštěvníkům orientovat se v tom, co se ve výtvarném umění děje teď a tady, respektive teď a tam.