Skončila éra silného prezidenta Zemana?

Petr Honzejk:  Budu se opakovat, ale co už. Jak vědí čtenáři J. R. R. Tolkiena, Sauron sice padl, ale pak znovu vstal a byla to ve Středozemi docela jízda.

Erik Tabery: Z koho si ale Sauron-Zeman vytvoří svou armádu? A jestli je pravda, co říkal ministr zdravotnictví, že prezidenta vyčerpá jeden projev pronášený spatra, vydrží to?

Petr Honzejk Velcí hráči se poznají podle toho, že dokážou překvapit. Takže odpověď na první otázku zní – nevím. A na druhou: Přeju mu, ať se dá dohromady. Zaslouží si být poražen, ale ne z důvodů vlastní indispozice.

Ivana Svobodová: Právě o ty spojence jde, bez nich zůstane jen v přirozených, ústavou okleštěných mezích. Jak se ukázalo, ČSSD ke svému obrazu prezident přetavit nedokázal, alespoň zatím. Nové spojence, přes něž by do politiky mohl více zasahovat, nezískal, protože SPOZ propadla ve volbách. Rusnokova vláda jeho přátel končí. Co mu zbude? Jen ta parta na Hradě, Martin Nejedlý a spol. A k tomu zdraví: taky mu ho přeju pevné, ale po pravdě, moc to nevypadá.

Erik Tabery:

Z jeho pohledu bude podle mě také těžší a těžší to, že nemá na své straně drtivou většinu společnosti. Navíc i část levicové veřejnosti nepříjemně překvapil zosnováním převratu v ČSSD. Tím naplnil to, před čím mnozí varovali, takže teď už bude veřejnost možná opatrnější. A kolem Zemana na Hradě není ani jeden stratég. To bude problém.

Petr Honzejk: No Šlouf, no fun? Možná:)

Robert Břešťan: A není to tak, že se Sobotkou teď uzavřel oboustranně výhodný dočasný pakt o neútočení? Do doby, než kolem sebe (jako lord Voldemort, abychom zůstali u literárních analogií) shromáždí nové „smrtijedy“. Éra silného Zemana neskončila. Počkejte, až seskočí z vozíku…

Ivana Svobodová: Jde o to, jak a v čem by se ta prezidentova síla zmíněná v otázce měla projevovat. Pokud poloprezidentským systémem, vlivem na parlament, pak potřebuje spojence v něm. Jistě, jeho kolona v ČSSD ještě třeba neřekla poslední slovo a časem začne rozkládat klub a případně pokládat vládu, jako se to stalo Mirku Topolánkovi s Klausem. Ale momentálně je víceméně bez vlivu. Nebezpečné by bylo, kdyby se vláda opírala o Úsvit.

Marek Švehla: Pokud je Zeman vážně nemocný, pak je to samozřejmě jeho problém. Jinak ale síla prezidenta se neměří jeho schopností intrikovat na politické scéně. Spoustu věcí může dělat otevřeně a to bude dělat dál.

Erik Tabery: Říká se, že když chtěli k něčemu donutit Beneše v době, kdy už byl nemocný, stačilo zůstat dlouho o stolu, neodcházet a mluvit. Pak už byl tak vyčerpaný a chtěl jít pryč, že raději souhlasil. Takže kondice má na schopnost něco prosadit docela slušný vliv. Pokud jde o veřejný vliv, tedy že něco řekne nahlas, tak tam je ten vliv takový, jaký mu politici dovolí mít. Myslím, že tep veřejnosti už něco jen tak nezvedne.

Petr Honzejk: Z dlouhodobějšího pohledu: I kdyby Zeman už zůstal na křesle (mentálně), což mu nepřeju, stejně by za sebou zanechal nesmazatelnou stopu. Prezidentská tradice je jeho dosavadním působením proměněna, a kdokoli na něj může v brutálním aktivismu navázat. Chci říci jediné: do kódu české politiky i společnosti se dostala možnost „prezidentského systému“. Což je záležitost daleko přesahující aktuální Zemanovy brykule.

Erik Tabery: No vidíte, a já mám zase dojem, že se začíná ukazovat, že to sem nejen nepatří, ale nedaří se tomu ani uchytit. Tedy že se politika a její silová pole vracejí tam, kde mají být.

Petr Honzejk: Možná. Ale krom toho, že historická inspirace zůstane, bych si dovolil poznamenat, že „skutkový děj“, jak to nazývá státní zástupce Ivo Ištvan, ještě není u konce:)

Marek Švehla: Jestli půjde se Zemanem manipulovat, tak to Mynář bude dělat. V tohle směru není nepodstatné, jak dlouho Mynář ve funkci vydrží a kdo ho nahradí.

Ivana Svobodová: Vzpomeňte si na vystoupení prezidenta v Otázkách Václava Moravce: ta pobavená sebejistota, s níž naznačoval odstavení Sobotky (bylo v té televizi zjevné, že v tom má prsty), a pak se stal naprostý opak. Poddajná ČSSD byla jeho největší a dlouho chystaný trumf; nevyšel mu, alespoň zatím. Tak jakýpak dominující prezident? Bez spojenců, tedy vlivu na vládu, bude jen tak silný, jak má být. Zdá se, alespoň prozatím, že si politické strany nenechají svou roli prezidentem dobrovolně umenšovat.

Erik Tabery: Je jasné, že Zeman se nevzdá, a dokud bude moci, bude prosazovat svůj pohled na svět. A ten je velmi „omezený“, takže ještě bude veselo. Ale mám dojem, že se mu poprvé stalo, že někdo vykřikl: Král je nahý. A to může znamenat začátek konce, už to není ten nepřemožitelný král.