Dopisy

S KELLNEREM V KUCHYNI

S KELLNEREM ZA ZÁDY

Respekt 46/2013

Hned ve dvou textech vyjádřili Jaroslav Spurný a Marek Švehla obavy a nelibost nad vstupem skupiny PPF do české Telefóniky O2. Důvodem má být podezření ohledně napojení PPF na Východ, konkrétně Čínu a Rusko. Respekt ovšem nepřišel s žádným důkazem či argumentem, naopak nutná je korekce těch největších chyb a nesmyslů:

1/ „Svůj zájem o telekomunikace nevysvětlila PPF v žádné oficiální zprávě,“ píše Respekt. Skutečnost je taková, že po tiskové zprávě vyšel dvoustránkový rozhovor v HN s představitelem PPF Martinem Štefunkem, v němž popisuje důvody a motivy rozhodnutí koupit operátora. To, že rozhovor vyšel právě v HN, které sídlí pod jednou střechou s Respektem, a v rámci nové koncepce vydavatele by tedy měli sdílet svůj obsah, je už jen pikantnost.

2/ Respekt tvrdí, že „firma (PPF) sídlí v Nizozemsku a není možné dohledat detaily, majiteli tedy mohou být i další lidé, například (Kellnerovi) partneři z časů ruské privatizace“. Skutečnost je taková, že podle veřejně přístupných dat je vlastníkem 98,94 procenta v holdingové společnosti PPF Group N.V.  Petr Kellner a zbylé procento vlastní L. Bartoníček a J. P. Duvieusart. Struktura a podíly jsou mj. ve veřejně dostupné účetní uzávěrce PPF auditorsky ověřené KPMG.

 3/ Respekt opakovaně naznačuje, že bezpečnostním rizikem je už samotný fakt, že PPF kromě ČR úspěšně podniká v Číně a v Rusku, a to v tzv. strategických oborech, a jmenuje finančnictví a energetiku. Skutečnost je ale taková, že PPF v Rusku ani v Číně nevlastní žádnou energetiku a ani se neúčastní projektů se státním sektorem. A mimochodem neúčastní se jich ani v textu zmiňovaní A. Mamut a A. Nesis, kteří jsou v některých ruských projektech partnerem PPF.

4/ V článcích opakovaná teze, že skutečným cílem PPF může být prodat Telefóniku do rukou Číňanů, je na hraně paranoidní argumentace z dob studené války. Kdyby si českého operátora chtěli Číňané (nebo Rusové) koupit, proč by to neudělali přímo? Nebo si snad autoři myslí, že španělská Telefónica by nepřijala lepší nabídku, než dostala od PPF? A když už jsme u špionážních scénářů: Respekt neví, že čínští dodavatelé telekomunikačních sítí už dávno dominují celému trhu a většina komponentů je dnes „made in China“?

V článku je řada dalších věcných chyb, ale konstrukce, že PPF může být nastrčeným agentem Číny nebo Ruska, je základním pojítkem textu. Podle našeho názoru je to minulé vidění světa, který se přitom rychle mění. Za všechny jedna čerstvá zpráva: Číňané spolu s Brity postaví v anglickém Somersetu dokonce jadernou elektrárnu!

           Radek Stavěl

                mluvčí skupiny PPF

Některá tvrzení by šlo rozporovat, u jiných naopak děkujeme za uvedení věcí na pravou míru. Konec dopisu pana Stavěla ale míří k tomu nejdůležitějšímu, tedy k podstatě článku. A tady je třeba říci, že nejde o „paranoidní argumentace z dob studené války“. Ocitujme znovu ze zprávy Bezpečnostní informační služby, která jasně varuje: „Ruské tajné služby nepolevily v roce 2012 ve svých akcích v Česku. Soustředí se hlavně na získání vlivu ve velkých energetických společnostech, v jejich zájmu je tuzemská infrastruktura, včetně telekomunikací, na nichž závisí prakticky celá česká společnost.“ Když už byla zmíněna Velká Británie, tak také dodejme, že právě Británie řeší v posledních letech stále častěji, jestli není účast čínských firem v telekomunikacích bezpečnostním rizikem. Naposledy o tom jednala britská vláda letos v červnu. Podobně to řeší americký Kongres, viz jeho zpráva z konce loňského roku: „Spojené státy americké by měly pohlížet s velkou nedůvěrou na pronikání čínských telekomunikačních firem na americký trh.“ Následně pak zpráva doporučuje změnu zákonů a zintenzivnění práce tajných služeb při kontrole čínských aktivit. Nejde o to někoho automaticky ostrakizovat, ale je nutné debatovat o možných rizicích.

           Redakce