Dopisy

Minulý týden zemřel ve věku 59 let Emil Szirmai. V roce 1993 pracoval v Respektu jako komentátor a ekonomický expert. Do Respektu přispíval i později jako externí autor. Emil Szirmai prošel pak několika dalšími listy. Byl žurnalistickým solitérem, znalcem zákulisních vztahů v českém byznysu, mužem, který nebyl nikdy spokojen se svou prací, protože konečná podoba článku byla vždy vzdálená od ideálu, který si přál vytvořit. Byl profesní perfekcionista, což možná souviselo i s jeho láskou k šachům. Po odchodu z Respektu psal pro Ekonom, v posledních letech se jako analytik věnoval především problematice sociálních ghett.

V posledním čase mi Emil občas zavolal, zval mě na pivo, přicházel s náměty, už se ale bohužel nedařilo dotáhnout je do podoby většího článku mimo jiné i proto, že svět elektronické komunikace nebral. „Ten Facebook je úplně na hovno,“ byla poslední věta, kterou mi ve svém životě osobně sdělil.

Jaroslav Spurný

FÉROVÁ ŠANCE

RESPEKT 43/2013

S nadšením jsem přečetla uvedený článek pojednávající o snaze zatraktivnit šachy pro diváky. Skoro mi ale přijde škoda, že jde o článek převzatý z The Economist, protože Česká republika má rozhodně sama k šachu co říct. Svědčí o tom například vítězství českého družstva G-Team Nový Bor v turnaji European Chess Club Cup, jakési obdobě Ligy mistrů. I přes přízvisko „European“ dělá účast ázerbájdžánských, izraelských či ruských družstev z tohoto turnaje celosvětový podnik. ČR se tedy může po následující rok pyšnit nejlepším šachovým klubem na světě.

Aranka Hrušková

Česko po Kalouskovi

Respekt 44/2013

Před nějakou dobou jsem si všimla, že studenti chybně rozumějí slovu „rozšafný“. Tomuto přídavnému jménu přikládá Slovník spisovné češtiny významy „uvážlivý, moudrý“, u studentů jsem však zaregistrovala použití ve smyslu „rozjařený, rozveselený, bujarý“. Vysvětlení bylo nabíledni: středoškoláci nečtou, natož aby se seznámili s díly klasiků 19. století, kde by jistě na „rozšafného muže“ či „rozšafnou ženu“ narazili.

Po čase jsem ovšem poněkud znejistěla, protože mé jednoduché vysvětlení přestávalo mít pevnou půdu pod nohama. S přesně stejným, tedy chybným, pochopením daného slova jsem se totiž začala setkávat i u lidí vzdělaných a sečtělých. Vysvětlení zatím neznám, zato vím, že se tento falešný význam potutelně, plevelně a bohužel i rychle šíří skrz naskrz rozmanitými jazykovými projevy, žurnalistiku a média nevyjímaje.

A v uvedeném článku podvodný vetřelec už zasáhl i Respekt! Omlouvám se tedy studentům, kterým jsem možná křivdila: ne že by nečetli, ale naopak čtou hodně a nesprávný význam adjektiva „rozšafný“ si nevědomky odvodili z kontextu, neodvažujíce se zpochybňovat autoritu pisatelů. Pěkně prosím, zabraňme bujení tohoto jazykového plevele a vraťme slovu „rozšafný“ jeho původní obsah!

Jana Kovářová, učitelka češtiny

LEVNĚJŠÍ NEŽ ZE SÍTĚ

RESPEKT 44/2013

Karel Srdečný v článku píše o obstrukcích úřadů při instalaci fotovoltaiky, v tom s ním souhlasím. Fotovoltaické kyvadlo prostě překmitlo. Zajímavá je jeho predikce, jak výroba vlastní levné fotovoltaické elektřiny začne lákat stále více lidí, které autor považuje téměř za bojovníky za svobodu a nezávislost. Korunu pak autor všemu nasazuje závěrečným tvrzením, že je otázkou času, kdy energetické společnosti a stát svůj boj prohrají a elektrická síť se bude muset zásadně a draze přebudovat.

Co nastane, až fotovoltaici své bitvy vyhrají, autor neřeší, možná má v šuplíku připraven zaručeně fungující energetický koncept. A také jistě ví, kdo zaplatí stovky miliard fotovoltaikům z let 2009 a 2010. Opravdu je celospolečenským cílem snažení stav, kdy každý subjekt bude energetický nezávislý? Shodujeme se demokraticky na tom, že máme spolehlivé dodávky elektřiny nahradit vizionářským decentralizovaným experimentem? A vskutku je v této záležitost obhajitelné, že svoboda a nezávislost jedněch může být na úkor ostatních? 

Jiří Svoboda, Brno

OPRAVY:

V minulém čísle Respektu si zařádil tiskařský šotek. V článku Kouzelná průkazka došlo ve větě „více než 20 milionů států v Evropské unii, kteří jsou občany“ ke zkomolení, samozřejmě se jedná o 20 milionů osob. V grafu téhož článku (Profese s největší mobilitou v EU) je v podtitulku navíc slovo „v tisících“,  čímž mohlo dojít k nepřesnému porozumění uvedeného grafu.

V textu Akce Mrzena jsme uvedli, že ČT záměrně neodvysílala záběry pravděpodobně opilého prezidenta nad korunovačními klenoty v pořadu 168 hodin. Prezidentovo zavrávorání se ale v pořadu objevilo, zrychleně v rubrice „Malostranské korekce“.

V komentáři Budování státu o udělení státních vyznamenání jsme pak zkomolili jméno Jana Světlíka a v rozhovoru s Věrou Jourovou Alexandera Brauna z agentury PSB. 

Za chyby se čtenářům omlouváme.