Dopisy

Nerozmrzlý art

Respekt 39/2013

Musím nesouhlasit s hodnocením televizního kanálu ČT art, které v Respektu předestřel pan Fila. Na rozdíl od jeho velmi negativního stanoviska vidím za skladbou pořadů na tomto televizním kanálu promyšlenou koncepci, která ve svém výsledku přináší hodnotné pořady, ať už se jedná o televizní dokumenty dotýkající se prakticky všech relevantních uměleckých odvětví, kvalitní „artové“ filmy, ceněná divadelní představení, zajímavé diskuse nebo i perly televizního archivu vztahující se k literární klasice. Naopak jím vyzvedávané zahraniční seriály na ČT 2 mi přijdou poměrně slabé, bez opravdových uměleckých ambicí a komerčně zcela poplatné době svého vzniku.

Stejně tak nemohu souhlasit s tím, že tento televizní kanál ignoruje mladé diváky. Nedomnívám se, že je televize pro mladé a pro staré, ale televize buď naplněná kvalitními pořady, anebo kýčem a brakem. Bude jen dobře, pokud pár mladých zvídavých diváků (skutečně si nedělejme iluze, že by jich bylo více) odkryje svět naplněný kulturou vyšší než tou, kterou nabízí masové televizní konzumentství všedního dne.

Radim Seltenreich

ZLATÁ ČESKÁ TELEVIZE

 RESPEKT 40/2013

Programový ředitel ČT Milan Fridrich v textu hovoří o tom, že není vhodné chtít po divákovi například jen trošku znalostí o historii, neboť tím se vybočuje na Gaussově křivce a klesá počet diváků ochotných se na pořad dívat. Kdyby letos ČT nepřipravovala seriál České století a dlouho nevysílala pořad Historie.cs, řekl bych si, že pan Fridrich se minul pochopením poslání veřejnoprávního média, které přece nemůže po divákovi znalosti o historii chtít, ale musí se pokoušet mu je zprostředkovat. Jsou snad právě výše jmenované seriály tím, co Fridrich nazývá „pořadem pro fajnšmekry“, na nějž ostatní většinoví „méně nároční“ diváci musí doplácet, jak se programový ředitel obává? Při tomto způsobu uvažování povede „nutnost rovněž komerční nohy“ ČT pouze k tomu, že se stane chaloupkou na jediné muří noze (tedy té komerční), stojící v pořádném výkalu, neboť pak bude od komerčních televizí naprosto nerozeznatelná. 

Jan Dlask, Pardubice

INVAZE MAZLÍČKŮ

RESPEKT 41/2013

Trochu mě zaskočilo, že se článek o invazi domácích mazlíčků zabývá velmi úzkoprofilově například želvou nádhernou, jež se u nás ještě ani jednou prokazatelně nerozmnožila, a nevěnuje se i jiným neméně nápadným inovacím naší fauny, které se tu již úspěšně množí. Původně sice byly chovány pouze na okrasu v zámeckých parcích, nyní se však vymkly kontrole, a dokonce jsou známy útoky na člověka. Na mysli mám labuť, jejíž první hnízdění na území Prahy bylo zaznamenáno až v roce 1976.

Jan Pyrih

ČEŠTÍ POLITICI CHTĚJÍ ZJEVNĚ OBYVATELSTVO TUPÉ A NEVZDĚLANÉ

AUDIT / 18. 9., WWW.RESPEKT.CZ

Po pravdě řečeno, článek mě dost namíchl. Opravte mě, jestli se mýlím, ale snad tady máme duální vysílání. Jinými slovy, lidé si mohou zvolit, zda chtějí sledovat určitý pořad dabovaný, či nedabovaný. Proč tedy chcete šikanovat lidi, kteří neumějí anglicky a kteří snad mají právo před televizí prostě „vypnout“? Například můj otec. Je mu osmapadesát, povoláním je strojní inženýr (konstruoval pro firmy v Belgii, Izraeli, Rusku i Číně), pracuje dvanáct hodin denně, a když se chce podívat na něco v televizi, snad má právo to pojmout v tom smyslu, že bude relaxovat. Ano, anglicky neumí. Jsou tu i další případy. Proč chcete šikanovat třeba starší paní, která žehlí nebo vaří a při tom si pustí televizi?

Mimochodem, například v Německu dabují doslova každou hovadinu, a nebrání jim to v dosahování dobrých znalostí angličtiny. Takže zakopaný pes bude asi někde jinde…

Miloš Neumann