Luxusní otroci

Funguje na Labi uprostřed české kotliny cosi jako evropský Šen-čen? Tuhle sugestivní otázku, odkazující na čínskou továrnu globální firmy Foxconn, proslulou nelidskými pracovními podmínkami, vytáhl minulý týden na stůl hannoverský časopis Magazin für Computertechnik. Jejím základem byly zážitky, které před časem jednomu z reportérů převyprávěl německý partner české pobočky Foxconnu. Novinář se v létě osobně vypravil do Pardubic a našel tady, co hledal. Pracovní podmínky, jak mu je popsali sami zaměstnanci, mu prý ze všeho nejvíc připomněly právě temnou montovnu v čínském Šen-čenu, v níž mizerně placení dělníci vyrábějí luxusní elektroniku pro zákazníky v bohatém světě. A přesně takhle vzápětí pardubickou pobočku Foxconnu proslavila německá televizní stanice Deutsche Welle: vyčerpávající dvanáctihodinové směny, ubíjející práce u pásu a nízké platy. Jak je možné, že čínské peklo funguje přímo uprostřed Evropy? Právě proto, že obraz, který německý reportér v Pardubicích objevil, odráží veskrze evropskou realitu.

Přesně podle litery

Složitý systém osmi- a dvanáctihodinových směn, na minutu naplánovaných přestávek a na půl roku rozepsaných povolených přesčasů vypadá v jeho podání jako hladce a bezchybně fungující stroj. Pohled zevnitř je však úplně jiný. „Žádná idyla to není. Je to velmi tvrdá a náročná práce. Jednotvárná a rutinní. Zároveň nesmíte ztrácet pozornost, protože to znamená chyby, poruchy a škody. Často se u nás stává, že po roce či dvou tady pracovník skončí s tím, že čtyřicet hodin týdně jenom zapojovat kabely už mu leze na mozek,“ vypráví Tomáš Formánek v recepci hradeckého hotelu Černigov. Uprostřed zašlého luxusu sedmdesátých let se ocitl vlastně náhodou – je tu na sjezdu svého celorepublikového odborářského svazu. Sám má s prací u pásu zkušenosti, dva roky strávil u výrobní linky právě ve Fox-
connu. Odborářem se stal ze stejného důvodu, z jakého jiní z fabriky odcházejí. „Nerozvíjel jsem se, doslova vykonáváte pořád to samé. Jako šéf odborů se neustále učím něco nového.“ To je podle jeho slov ten hlavní důvod. Formánek odmítá častou výtku, že odboráři jsou luxusně placeni mateřskou firmou, aby kryli její chuť vymačkat ze zaměstnanců, co se dá. „Foxconn mě neplatí, žiji z pronájmu našeho rekreačního zařízení. Plat mám stejný jako dřív na výrobní lince. Jen už bez bonusů za přesčasy,“ říká odborář a připomíná, že na schůzku přijel mírně zpožděným autobusem.