Tuto sobotu popáté a letos naposledy zmizí z pražského Smetanova nábřeží automobily a nahradí je hudebníci, herci, prodavači kávy a dílny pro děti. Společně s touto proměnou budou pokračovat spory o to, jak s několika stovkami metrů unikátního říčního břehu s jedinečným výhledem na Pražský hrad v budoucnu naložit. Prosadit v Praze „soboty bez aut“ trvalo léta. A teď nás čeká ještě mnohem větší dobrodružství. Na jaře bude město rozhodovat o tom, zda Smetanovo nábřeží a protilehlý břeh Malé Strany zbavit aut trvale. Ať to dopadne jakkoli, v české metropoli slibně pokračuje něco, co jsme si donedávna neuměli představit: politici se baví s občany o tom, jak by měl vypadat veřejný prostor.
Zkuste vydržet


Myšlenka, že se nábřeží od Národního divadla ke Karlovu mostu stane korzem, je stará čtyři desetiletí. Když komunisté stavěli v sedmdesátých letech metro, mělo se některým částem centra zároveň ulevit od aut. Před nábřežím ale nakonec dostala přednost dolní část Václavského náměstí. Podruhé odtud chtěl auta vyhnat koncem devadesátých let v souladu se západními trendy primátor Jan Kasl. Nepřesvědčil však ani své kolegy na magistrátu a z plánů rychle sešlo. Nyní projede podloubím u paty Karlova mostu denně pětadvacet tisíc aut, chodci se tlačí v úzkých průchodech a stovky metrů nábřeží jim nabízejí jen jeden přechod. Není divu, že jich tu za posledních patnáct let ubylo o třetinu. Cyklisté kličkují mezi auty, jejichž kolona zdržuje tramvaje.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu