Dopisy

ANDĚLÉ A NEURONY

RESPEKT 39/2013

Jev vidění tunelu, ze kterého vychází intenzivní světlo, jsem asi před rokem prožila ve snu. Nebyla jsem ale v situaci blízké smrti, naopak ve zcela dobrém fyzickém i psychickém stavu. Když jsem se probudila, ptala jsem se sama sebe, proč se mi tento sen zdál? O NDE jsem slyšela, hluboce věřící nejsem, ale možnost existence Boha připouštím. Celý život jsem pracovala ve výzkumu. Nakonec jsem si se smíchem řekla: „Máš to dobré, Bůh ti dává najevo, že o tobě ví!“ Je zajímavé, že od té doby se mi žije podstatně lehčeji a radostněji. 

Věra Nováková-Čáslavská

PŘELET NA VRCHLABSKÝM HNÍZDEM

RESPEKT 39/2013

Je mi líto, že pan Jandourek a paní Dobešová zemřeli. To, jak v článku popisujete případ prvně jmenovaného, ale obsahuje určité rozpory. Například: „víceméně zdravý muž“ – 78 let, „nemocné nervy v nohou, které obtížně ovládal“ – pravděpodobně při cukrovce (podle diety uvedené na záznamu ilustrujícím článek), chronický zánět průdušek. Nebo přiznání lékařky Macháčkové, že poslala pána do nemocnice, přestože „nepotřeboval vyšetření ani léčbu, ale jen úschovnu“.

Nemocnice jsou ale určeny k diagnostikování a léčení a s tímto cílem pacient přijímá i určitá omezení, která z hospitalizace vyplývají. Pro staré a nemocné lidi je vše mnohem více zatěžující. S omezeními pohyblivý senior, jenž při cestě na záchod padá, se nemůže pohybovat po oddělení sám. Pokud si není schopen nebo ochoten zavolat sestru k doprovodu (což z textu není zřejmé), těžko najdete jiné řešení než jeho pohyb omezit.

Ve vyjádření představitelů nemocnice mi každopádně chybí projev nějaké účasti s pozůstalými a pokus o nekonfliktní komunikaci nejen s nimi, ale i s médii.

Šárka Rýznarová, lékařka

Vědci mrhají penězi

IHNED.cz / 2. 10. 2013

Premiér v demisi Jiří Rusnok při svém výstřelu od boku na AV ČR použil náš Ústav organické chemie a biochemie jako jediný pozitivní příklad úspěšné vědy. Obvykle je příjemné být pochválen, v tomto případě se ale musíme proti výrokům pana premiéra v demisi důrazně ohradit. Hluboké nepochopení smyslu a významu základního výzkumu ze strany premiéra v demisi je velmi znepokojivé. Miliardy, které dnes z léků profesora Holého plynou, jsou výsledkem dlouhých desetiletí trpělivého, zdánlivě zcela nepraktického výzkumu, a nikdy by nevznikly bez dobře načasovaného vstupu farmaceutické firmy z USA. Naše vláda by se místo nepodložených útoků na nejlépe fungující vědeckou instituci v ČR měla promyšlenou politikou pokusit dosáhnout toho, že příště už by průmyslový partner našich vědců mohl být i z Česka. Podobně jako v Izraeli, o kterém se právem mluví jako o „start-up“ zemi, by například stát mohl na sebe vzít část finančního rizika, které s sebou vývoj nových technologií nutně přináší. Místo toho, jak ukázalo šetření Rady vlády, mizí miliardy korun na vědu v nesmyslných aplikačních projektech s nulovým efektem, nebo dokonce ve skrytém sponzoringu místních firem. Jiří Rusnok má samozřejmě pravdu, když říká, že v naší vědě je co zlepšovat, při své střelbě na Akademii věd ČR ale míří proklatě nízko.

Zdeněk Hostomský (ředitel ústavu), Luboš Rulíšek (předseda Rady pracoviště), Pavel Hobza, Jan Konvalinka a Pavel Jungwirth