Ruská lekce

Bylo to víno z Moldavska, jímž zapíjeli pozvaní hosté vítězství Miloše Zemana po letošních prezidentských volbách. To je ale také zhruba vše, co v poslední době proniklo o Moldavsku k uším české veřejnosti. Tato malá země s necelými pěti miliony obyvatel, jež se tísní mezi Ukrajinou a Rumunskem, se přitom v posledních týdnech stala laboratoří, v níž testují své síly politické giganty Evropská unie a Rusko.

I tentokrát jde zdánlivě o víno, jehož produkce je páteří moldavské ekonomiky a je zvláštní tím, že dozrává šedesát metrů pod zemí v chodbách bývalých dolů dlouhých desítky kilometrů. EU slavnostně oznámila, že uvažuje o zrušení kvót na dovoz moldavského vína a úplném otevření svých trhů. Je to projev evropské „solidarity“, řekl eurokomisař pro zemědělství Dacian Cioloş. Měl tím na mysli, že Evropa nenechá padnout Moldavsko na kolena poté, co Rusko začalo jeho víno bojkotovat.

Celá země i její červený mok, jehož produkce tvoří čtvrtinu HDP a polovinu exportu, se tak staly rukojmím v geopolitické hře, která nabývá stále dramatičtějších rysů, čím rychleji se blíží listopad a s ním summit EU v litevském Vilniusu. Tam se totiž Moldavsko chystá slavnostně zahájit oficiální přibližování země k EU, a jeho soused Ukrajina je dokonce o krok dále a má už podepsat přímo asociační dohodu a smlouvu volném obchodu.

Taktika vydírání

Rusko se snaží svým někdejším vězňům z dob Sovětského svazu zabránit v úniku do evropské sféry a prostředky, jež k tomuto účelu používá, jsou každým měsícem drsnější. V případě jedné země už Rusko se svou tvrdou taktikou slavilo úspěch. Počátkem září arménský prezident Serž Sargsjan šokoval Evropskou unii prohlášením, že jeho země se místo spolupráce s EU připojí k celní unii s Ruskem (členy jsou také Bělorusko a Kazachstán).