Jaké je vlastně hlavní téma letošních voleb? O co v nich jde? I pečlivějšímu pozorovateli se může zdát, že právě probíhající kampaň je zatím rozpačitá. Důvody známe: Jde o předčasné volby, takže strany neměly čas na přípravu. Vládne prezidentský kabinet Jiřího Rusnoka, který nemá opozici, takže zmizelo vymezování, jež dělá politiku politikou. Populismus zní otřepaně, protože těžko někdo může trumfnout populismus prezidenta Miloše Zemana. O co tedy vlastně jde?
Sociální demokraté slibují fungující stát a sociálně citlivější politiku. Chvílemi se však zdá, že tomu ani sami moc nevěří a zůstávají u frází, navíc je oslabují spory křídel Bohuslava Sobotky a Michala Haška. Občanští demokraté působí jako lidé, kteří přežili automobilovou nehodu, zmateně pobíhají kolem vraku a kontrolují, jestli nemají něco zlomeného, ale podcenili vnitřní krvácení. TOP 09 se snaží opakovat starý vtip. Takže Karel Schwarzenberg už nespí, když ostatní plácají hlouposti, nenosí pankáčské číro, tentokrát je z něj rovnou agent 007.
Oč bezradnější jsou tradiční strany, o to jistěji působí nové projekty, které vsadily na společné krédo: Vy jste naštvaní, my jsme naštvaní, tak to dejme dohromady. Andrej Babiš, Tomio Okamura, Jana Bobošíková chtějí zachránit společnost tím, že vyženou politiky z politiky a nahradí je sami. Mají pro to prý nejlepší předpoklady, protože jsou úspěšní podnikatelé.
Mimo větší pozornost veřejnosti i médií stojí menší projekty jako například Strana zelených nebo Česká pirátská strana, kteří jsou v kritice stavu politiky konzistentnější, ale těžko hledají cestu, jak přesvědčit, že jsou alternativou.
V tomto čísle mimo jiné najdete reportáž z volební kampaně stran, jež se derou vzhůru stejně razantně, jako mnohdy zní jejich hesla.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
