Dopisy

Nepřemlouvejte mi to!

RESPEKT 38/2013

Není m​yslím dobré brát tuto věc jako boj „kdo s koho“, boj titulků s dabingem, protože realita není takto černobílá. I proto, že pro určité pořady můžou být vhodnější titulky než dabing. Technicky je dnes možné, aby si divák vybral jednu z více zvukových stop či zobrazení titulků. Jde tedy spíše o to, aby se o této možnosti vědělo a aby se – po vyřešení technických a autorskoprávních otázek – promyšleně využívala. Jedním z velkých témat dneška je i problematika diváků s různými specifickými potřebami, a proto může být realita opět zajímavější. Dokážu si představit, že na jednom DVD (zda to umožňuje televizní vysílání, nevím) bude dabing i klasické titulky pro slyšícího diváka, ale také titulky pro sluchově postižené (ty jsou jiné než titulky pro běžného diváka), audiopopis pro nevidomé a třeba i pomalejší titulky pro ty, kteří je potřebují. Samozřejmě bude záležet na poptávce, a na co všechno budou peníze.

Je pravda, že většinový divák je konzervativní, a proto mu titulky nenuťme za každou cenu. Spíš by tedy bylo dobré u co největšího počtu pořadů na DVD i v televizi nabídnout možnost volby. A uvažovat, kdo se na daný film či seriál nejspíš bude dívat, a podle toho vyrobit buď titulky, nebo dabing. Možná pak zbude více peněz na nákup zajímavějších pořadů.

Výše řečené platí také pro simultánně tlumočené rozhovory a pořady. Proč třeba na ČT 24 nelze přepnout ze simultánního tlumočení na originál, když to dnešní televizní přijímače dovolují? Myslím, že diváků, kteří si rádi poslechnou například pořad s americkým astronautem v angličtině, je dost.

Miroslav Pošta

překladatel, autor knihy
Titulkujeme profesionálně

 DRAHÉ SKŘÍPÁNÍ ZUBŮ

RESPEKT 36/2013

Velmi mě překvapil sloupek paní Uhlové. Chápu, že pod dojmem nepříjemného zážitku názory vznikají spíš na základě emocí než racionální úvahy.

To, že se přihodí situace, aby několik členů rodiny najednou začaly bolet zuby, je zbytečné. Zubní kaz se totiž nepřihodí, zubní kaz vznikne jen na špatně čištěném zubu. Aby byl postižen i nerv, a bylo tedy nutné čistit kořenové kanálky, je třeba dosti dlouhý čas. Pokud není dostatečně dobře zvládnuta domácí péče o ústní dutinu, ale aspoň se pravidelně dochází na preventivní prohlídky, které pojišťovna hradí dvakrát do roka, kaz se většinou najde a opraví dřív, než vzniknou komplikace, přičemž za úroveň orálního zdraví dětí jsou v největší míře odpovědní rodiče.

Takzvané čištění zubních kanálků je procedura náročná na čas (několik hodin) i na finance za potřebné vybavení (pořizovací cena nástrojů je několik set korun, jejich opakované použití je buď úplně nemožné, nebo silně omezené). Pokud mám své pacienty ošetřovat podle svého nejlepšího svědomí a na úrovni, je obtížné se finanční účasti pacienta při tomto výkonu vyhnout. Cena za ošetření kořenového kanálku hrazená pojišťovnou je hluboko pod skutečnou cenou léčby. Rozpočet pojišťoven není nafukovací a myslím, že finance jsou více potřeba někde jinde.

Pokud vás tedy bolí zub, není moudré to neřešit, nebo dokonce odjet na dovolenou. A nepřipadá mi hezké chtít po ostatních plátcích zdravotního pojištění, aby za něčí nezodpovědnost platili.

MDDr. Jitka Tomíčková, zubní lékařka, zaměstnanec