Je to usměvavá žena kolem čtyřicítky a má pocit, že se jí žije normálně. „Co bych vám o tom povídala?“ říká. „Proč by vůbec mělo někoho zajímat, jak se mi žije?“ Stojíme na třídě T. G. Masaryka uprostřed Slatiňan, nejprůměrnějšího českého města. Lidé v tomto čtyřtisícovém sídle jsou průměrně staří (39 let), průměrně vzdělaní (střední odborné vzdělání nebo maturita), průměrně nezaměstnaní (devět a půl procenta)a ani volební výsledek se tu od toho celkového nikdy výrazně nelišil. Dáma z Masarykovy ulice má pravdu – o svém životě místní opravdu nemusí nikomu vyprávět. Nezajímavý ale není v žádném případě.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024