Zvuk krásný na pohled

Je zvyklý stát v pozadí. Držel se v mediálním stínu, když David Černý představoval svůj klikující autobus pro londýnskou olympiádu. Když Krištof Kintera v Městské knihovně otevíral retrospektivu svých plastik, jimž se třeba ve spánku kouří z hlavy. Nebo když Kurt Gebauer v Opavě odhalil sousoší tří obřích ptáků, kteří kroutí hlavou a v noci jim svítí oči. Přitom bez Milana Guštara by všechny tyhle mechanické, interaktivní a multimediální hříčky nejspíš nevznikly. Tento vyhlášený konstruktér a programátor je pomohl rozhýbat.

Nenápadný vousatý muž stojící na vernisážích stranou hlavního ruchu se nyní poprvé představuje širší veřejnosti. V padesáti letech se rozhodl vyslyšet nabídku jednoho ze svých oblíbených „zákazníků“, výtvarníka Jiřího Černického, který slíbil, že mu pomůže sestavit vůbec první samostatnou výstavu. Expozice do poloviny října probíhá v pražském uměleckém centru DOX pod jednoduchým názvem GUŠTAR.

Rozvibrované orgány

Cestu třemi patry věže holešovické galerie je vhodné začít odspodu. Zatímco úvod výstavy je věnován teoretické přípravě na to, s čím se návštěvník může v Guštarově tvorbě setkat, další části ho seznámí s praktickými ukázkami. Nečekejme ovšem spektakulární podívanou, jakou by snad naznačovala autorova spolupráce na zmíněných kouscích. Guštarův přístup k umění je zde předkládán v poloze, jež je…