Vzpoura tvrdohlavé ženy
Případ porodní asistentky Ivany Königsmarkové bývá vnímán hlavně jako spor o přípustnost domácích porodů. Dá se ale číst i jinak. V porevolučním českém prostředí najdeme jen málo podobných příběhů vytrvalého osobního zápasu za svobodu proti mnohem silnější přesile.
Je půl páté ráno a do odjezdu rychlíku z pražského Hlavního nádraží zbývají minuty. Ženu, která se objevuje na nástupišti doprovázena společností tří právníků, člověk ve vlaku často nepotká. Jezdí všude autem, což její ekologicky smýšlející dcery i přátele dráždí. Přesvědčit ji k jízdě tramvají třeba jen dvě zastávky po Praze dá prý pořádnou práci. Dnes ale Ivana Königsmarková udělá výjimku. Nechce riskovat, že kvůli zdržení na dálnici D 1 propásne jednu z nejdůležitějších chvil svého života. Po dvou letech, během nichž ji postupně tři soudní instance shledaly vinnou za chyby při vedení domácího porodu, který skončil poškozením dítěte, rozhodne za pár hodin Ústavní soud o její stížnosti. Má poslední šanci dočkat se obratu své kauzy u české justice – a shodou okolností právě v den, kdy jí je šedesát let. „Včera jsem viděla ve zprávách, že osvobodili toho doktora, co nechal v břiše pacientky špachtli,“ říká Königsmarková s lehkou ironií, než nastoupí do vlaku. „Tak by mi taky mohli dát dárek k narozeninám.“
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu