Spravedlnost v rukou znalců

Tři soudní znalci mají v případu pražského kmotra a jeho údajném pokusu o vraždu tři různé názory. Jde o tři rozdílné pohledy, jak se loni na jaře odehrál útok na řidičku, která jej přišla upozornit, že ji pár vteřin předtím naboural. A nejde o nic nového ani překvapivého. Trestní, obchodní i občanské soudy se vcelku běžně dostávají do podobných patů. Děje se to tak často, že v justici nelze přehlédnout hlas právníků, kteří upozorňují, že znalecké posudky jsou soudy nadhodnocovány, jsou psány často na zakázku s předem nadiktovaným závěrem a vnášejí do soudního řízení nesmyslně rozporné pohledy na podstatu souzené věci.

Jeden příklad ze stovek. Jiří Ježek z Mostu se už několik let brání soudní žalobě, že na přelomu století podepsal směnku na devadesát milionů korun. Ježek tvrdí, že to není pravda. Jeden soudní znalec tvrdí, že podpis pod směnkou je pravý, druhý, že jde o padělanou signaci. Soud požádal o další písmoznalecký posudek. Pan Ježek mezitím provedl experiment. Za přítomnosti notáře a pěti svědků požádal svou sekretářku, aby zfalšovala jeho podpis pod fingovanou obchodní smlouvou. Pak s notářem vybrali náhodně tři soudní znalce na písmo, aby posoudili pravost podpisu. Všichni řekli, že podpis je pravý.