Čtyři Češi proti Brežněvovi

I když je chtěla předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová pochvalně zmínit ve své nedávné sněmovní řeči jako velké hrdiny téhle země, nakonec se musela omezit jen na strohé konstatování, že byli čtyři a že se jejich jména nepodařilo dohledat.

Právě tihle tajuplní „nedohledatelní“ lidé se tu přitom jako jediní z politické elity nesklonili před okupanty a odmítli zvednout ruku pro zákon souhlasící s „dočasným pobytem“ cizích komunistických armád v Československu a vyhlašující jejich noční invazi v srpnu 1968 za legální „bratrskou pomoc“. Od té chvíle ale uteklo pětačtyřicet let a v novodobé svobodě upadli v naprosté zapomnění. Zde jsou jejich příběhy.

Hroznou zradou

V komunistickém parlamentu patřila mezi jeho nejmladší poslance a dnes je vůbec poslední žijící političkou, která během klíčového zasedání Národního shromáždění v říjnu 1968 hlasovala proti právnímu stvrzení okupace. Bývalá poslankyně Božena Fukovážije už roky v ústraní v jednom z pražských paneláků a po těžké nemoci vystupuje na veřejnosti jen velmi sporadicky. V parlamentu měla pověst zdatné rétorky a energií srší i nyní, ve svých osmasedmdesáti letech, když mezi řečí listuje v dobových dokumentech.