Přece se meju a převlíkám

Miro, Jano, Roman a Anča to mají doma útulné. Bez ironie. Místnost se čtyřmi matracemi, velká jako běžný obývák, se nachází v patře jedné z rozbořených budov na pražském Rohanském nábřeží. Dům býval součástí dávno stržené továrny, v tom, co z průmyslové slávy zbylo, dnes žije dohromady asi dvacet lidí, mužů i žen od dvaceti do padesáti let.

Místnost je přeplněná dost překvapivými věcmi: kožené kancelářské křeslo, pár pobožných ikon, tři kytary a ukulele a vyhrávající rádio na baterky. Není to ale běžný nepořádek, poskládaný z nalezených pokladů ulice, tohle je skutečně provizorní domov. Kouř z často používaného otevřeného ohniště u zdi přebíjí dokonce i zápach z hor odpadků, které se tu za poslední roky nakupily. Vlastně je to tady cítit jako na dlouho opuštěné horské chatě.