Budoucnost demokracie jako kóan

Je to už pěkných pár let, co Tomáš Halík v knížce Co je bez chvění, není pevné vnesl do širšího povědomí tajuplné zenové slovo kóan. Označuje krátký příběh nebo popis situace, který v sobě obsahuje neřešitelný paradox. Halík se v knize inspirativně vyznává z toho, že uvnitř své osobnosti nachází dvě do různých směrů mířící tendence, veřejně činnou a kontemplativní, a pociťuje nepříjemné pnutí pramenící z nejistoty, které z nich má nakonec dát v životě přednost. Nečekaná východní inspirace mu pak otevřela cestu k nahlédnutí, že rozpory vždycky není nutné řešit tím, že jedno upřednostníme a druhé zavrhneme, ale že paradoxní povahu skutečnosti je možné podržet, přijmout a dobrat se tím hlubší jednoty, která je základem jinak těžko smiřitelných protikladů.