0:00
0:00
Dopisy13. 1. 20133 minuty

Dopisy

Astronaut

Hranice dobré vůle

RESPEKT 2/2013

↓ INZERCE

Děkuji za kvalitní a fundovaný článek o situaci na Haiti, nicméně musím některá uvedená tvrzení upřesnit. Zmiňovaný problém závislosti na grantech se netýká všech organizací působících na Haiti, například Lékaři bez hranic 90 procent svých aktivit financují z darů soukromých dárců, což nám umožňuje reagovat na skutečné potřeby zasažené populace a nebýt vázáni prioritami velkých donorů. Naším posláním je poskytovat nouzovou zdravotnickou pomoc lidem postiženým ozbrojenými konflikty, epidemiemi a přírodními katastrofami. Při poskytování této péče spolupracujeme často s profesionály z daného regionu a školíme místní personál, aby byl později schopný pracovat na úspěšném zajištění projektů.

Haiti Lékaři bez hranic neopustili, jak se uvádí v článku. Působíme zde od roku 1991 do současnosti. Po zemětřesení v roce 2010 jsme zahájili masivní krizový zásah a vybudovali desítky provizorních zdravotnických zařízení, která jsme postupně transformovali a nahrazovali trvalejšími. Zaměřujeme se na obory, jež haitské zdravotnictví dostatečně nepokrývá, a zajišťujeme bezplatnou zdravotní péči lidem, kteří se k ní kvůli vysokým cenám nemohou dostat. Provozujeme několik nemocnic zaměřených na traumatologii, pediatrii, porodnictví, psychologickou pomoc či léčbu popálenin, jež předáme místním strukturám, jakmile budou schopné pokračovat v jejich provozu. Například nemocnice Drouillard je jediným místem v celém Port-au-Prince, kde je pacientům poskytována bezplatná léčba popálenin. Velkou nemocnici provozujeme také ve zmiňovaném Léogâne. Mimo to Lékaři bez hranic provozují na Haiti centra pro léčbu cholery, v nichž až dosud léčili třetinu všech případů hlášených v zemi.

Pavel Gruber, ředitel Lékařů bez hranic v ČR

ROMANTICI, S. R. O.

Respekt 2/2013

Ráda bych uvedla na pravou míru nepřesnost, která se opakovaně objevuje v souvislosti s pětasedmdesátiprocentní daní navrženou francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Uvádíte, že se jedná o pětasedmdesátiprocentní zdanění příjmů, což je ale nepřesné, protože francouzský daňový systém je progresivní. Platí, že každý odvede minimální daň z částky odpovídající minimální mzdě, následně vyšší daň z dalšího „intervalu“ atd. až k vyčíslení celkového zdanění. Jinými slovy, podle Hollandova návrhu i Gérard Depardieu bude platit z části svého výdělku minimální daň a 75 procent odvede až z druhého vydělaného milionu.

Hypoteticky, pokud tedy daňový poplatník vydělá 1 000 001 eur, 75 procent zaplatí pouze z jednoho eura. Celková daň z příjmu tedy nutně nebude 75 procent, jak to vyznívá ve vaší formulaci a jak to chápe český čtenář zvyklý na současný či dřívější daňový systém, kde se odečte nezdanitelný základ a dále se daní buď jednotně (rovná daň), nebo podle skupiny, do níž člověk se svým výdělkem „spadá“.

Tereza Montagnier


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články