Editorial: Volání Západu

Odcházející ministr zahraničí a neúspěšný kandidát na post prezidenta vynesl nad českou společností kategorický soud: Češi nikdy nepatřili na Západ a nikdy tam patřit nebudou. A nemyslel to jen geograficky, ale i politicky a kulturně.

Touha vzdát se prokletí Východu byl věčný sen nemalé části zdejší společnosti od příchodu Cyrila a Metoděje. „Západní křesťanství bylo pro nás spásou,“ napsal Emanuel Rádl, když přemítal o událostech, jejichž 1150. výročí jsme si minulý týden připomněli, tedy o příchodu Cyrila a Metoděje. Karel Havlíček Borovský také zdůrazňoval, že Češi jsou sice Slované, ale západní. I Tomáš Garrigue Masaryk často opakoval, že Československo je západní zemí.

Důvody byly vždy stejné: ačkoli kvalita tuzemské demokracie nikdy nedosahovala kvality demokracie západních civilizací, snaha přiblížit se jim fungovala jako přirozený motor zdejších změn. Z Karla Schwarzenberga nepochybně mluví zklamání, protože neuspěl v prezidentských volbách a nyní se mu hroutí také vládní mandát, ale vzdávat se nepřinese nic dobrého. I proto jsme s ním udělali menší rozhovor na toto téma. Najdete ho na straně 21.

Z aktuálních událostí přinášíme například analýzu budoucích ministrů a jejich napojení na vlivové skupiny či profil premiéra Jiřího Rusnoka. Kolega Ondřej Kundra je autorem rozhovoru s nastávající ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, která mimo jiné říká, že duch ústavy se mění „podle ducha doby“. A na otázku, co je současný duch doby, odpovídá: „Prezident, který má přímý mandát od veřejnosti, postupuje tak, aby s tím většina lidí byla spokojená.“

Dva velké texty věnujeme i zahraničním událostem. Jeden se týká sledování Evropanů tajnými službami Spojených států a druhý převratu v Egyptě. K popisu situace v Káhiře jsme využili články z The Economist a od Fareeda Zakarii.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery